Komunikační politika každé marketingově vedené společnosti je v každé konkrétní situaci založena na pečlivě zvolené kombinaci komunikačních nástrojů. Obzvláště však v oblasti reklamy se investice jen velmi obtížně vracejí. Co je na vině? Ano, jsme si vědomi, že naši zákazníci mění vzory svého chování, přepínají televizní kanály, nevnímají rozhlasovou reklamu...jednoduše řečeno, jaksi se stali více imunními vůči reklamě a cíleně ji velmi často ignorují. My však svůj boj nevzdáváme: máme pro ně skvělé produkty a služby. Ano, a máme i nový komunikační kanál. Seznamte se, prosím! QR Codes = Quick Response Codes přicházejí...
Pojem ochranná známka
Ochrannou známkou se rozumí označení, které je způsobilé odlišit výrobky či služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Ochrannou známku mohou tvořit jen taková označení, která jsou schopna grafického znázornění. Ochrannou známkou pak mohou být slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal či loga. V zásadě je možná a přípustná i kombinace uvedených možností, tj. kombinace tvaru výrobku nebo obalu se slovy či kresbou. V některých zemích se za ochranné známky považují i reklamní slogany.
...a pokud jsme si mysleli, že se nás cloud computing netýká a že je to jakási vzdálená IT virtualita, pak rychle procitněme, než nám tento rychlík ujede. Naučili jsme se uvažovat v dimenzích hardwaru a softwaru, internetu a intranetu. Ale co jsou to ty „cloudy“ a co s tím v marketingu? V osnovách výuky marketingové komunikace to určitě nebylo, nebojte se, nechyběli jste. A protože se nejedená o nic jiného než zase o peníze, tedy o šetření nákladů, asi bychom se měli s tímto pojmem a možnostmi praktického využití „cloudů“ v marketingu seznámit.
Jeff Howe, profesor žurnalistiky na Northeastern University v Bostonu, jako první použil termín crowdsourcing ve svém článku „The Rise of Crowdsourcing“, publikovaném v časopise Wired v červnu roku 2006. Nyní provozuje blog www.crowdsourcing.com s podtitulem „Proč síla davu řídí budoucnost podnikání“. Zajímají-li vás konkrétní příklady, jak tento model skutečně funguje, pak je tento článek určen právě vám.
Na nedávné konferenci společnosti Frost & Sullivan's Global community of Growth, Innovation and Leadership (GIL), která se konala v londýském Arsenal’s Emirates Stadium, Andrew Lamb, ředitel společnosti Appropedia (tj. wiki, která se soustřeďuje na otázky udržitelného vývoje – viz: www.appropedia.org/Welcome_to_Appropedia), připomněl v souvislosti se vzrůstajícím významem sociálních sítích jejich souvislost s Maslowovou pyramidou lidských potřeb. Že by hierarchii lidských potřeb studoval i Mark Zuckerberg?