V mezinárodním panelu, který sestavily MIT Sloan Management Review a Boston Consulting Group (BCG), souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo 65 % odborníků s následujícím tvrzením: „Zásadní výzvou pro zodpovědný vývoj a používání AI bude schopnost zachovat si důvěryhodný lidský úsudek i ve světě vyspělých strojů.“ Jde o stanovisko členů panelu k důležitosti tématu.

Odpovědnost začíná u lidí

Pojem zodpovědná AI (Responsible AI) označuje přístup k jejímu vývoji, zavádění a používání, který bere v úvahu dopady na člověka a společnost. Vývojáři, vedení organizací i uživatelé určují, k čemu má nástroj sloužit, co může dělat samostatně a kdy má zasáhnout člověk. Zachovat si lidský úsudek proto znamená vytvořit takové podmínky, ve kterých si lidé udrží schopnost i skutečnou možnost rozhodovat.

Autoři článku v časopise MIT Sloan Management Review upozorňují na riziko, že při nadměrném spoléhání na AI můžeme tuto schopnost přestat procvičovat. Pak nám může chybět právě ve chvíli, kdy potřebujeme rozpoznat chybu, posoudit neobvyklou situaci a rozhodnout o dalším postupu.

Schválení doporučení AI vyžaduje vlastní posouzení

Lidský dohled (human oversight) spočívá ve sledování fungování AI a v možnosti člověka zasáhnout. Lidský úsudek (human judgement) je schopnost posoudit situaci, zvážit důvody a zvolit další postup.

Představme si marketingovou manažerku, které AI připraví reklamu na vzdělávací kurz. Text slibuje jisté pracovní uplatnění absolventů. Zní přesvědčivě, manažerka ale ví, že takový příslib poskytovatel kurzu nemůže doložit. Návrh upraví tak, aby odpovídal skutečným možnostem kurzu.

Její úsudek se projevil v posouzení pravdivosti a přiměřenosti slibu. K tomu potřebovala znát nabídku, porozumět očekáváním zákazníků a mít pravomoc návrh změnit. Kdyby se její role omezila na rychlé odkliknutí tlačítka „schválit“, tato úvaha by se vůbec nemusela odehrát.

Také lidské posouzení může být chybné. Smysluplná spolupráce s AI proto zahrnuje ověřování podkladů i vyhodnocování výsledků rozhodování lidí i AI.

AI můžeme zapojit do procvičování lidského úsudku

Ve výuce lze například vyzkoušet následující postup: student nejprve sám navrhne řešení a vysvětlí své důvody. Potom požádá AI o námitky a alternativy. Nakonec zváží, zda návrh upraví, a vysvětlí, které připomínky přijal, které odmítl a proč. Učitel tak může sledovat i způsob, jakým student přemýšlí.

Pomoci může například toto zadání:

„Nejprve mě požádej o vlastní návrh a jeho zdůvodnění. Potom mi polož otázky, které prověří mé předpoklady, a nabídni jiný pohled. Nakonec mě nech vysvětlit, jaké řešení volím a proč. Postupuj po jednotlivých krocích a po každém počkej na mou odpověď.“

Při příštím rozhovoru s AI dejte prostor vlastnímu úsudku. Ptejte se na důvody, požádejte o jiný pohled a podle potřeby zpřesňujte zadání. Důležité informace si ověřte a zvažte, co z návrhu přijmete, co upravíte a proč. AI GENERUJE. VY POSUZUJETE A ROZHODUJTE.

Zdroj: Elizabeth M. Renieris, David Kiron, Steven Mills a Anne Kleppe: The Defining Challenge of Responsible AI Is Designing Systems That Preserve Human Judgment When and Where It Counts. MIT Sloan Management Review, 15. října 2026.

Pro ČMS připravuje PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA – Education online.

Odborné semináře a konference přinášejí pedagogům nové poznatky, inspiraci do výuky i cenné kontakty. V článku najdete praktické tipy, kde hledat prostředky na vzdělávání a jak jeho přínos představit vedení školy.

Jak financovat vzdělávání pedagogů, když univerzitní rozpočet nestačí

Rozpočty vysokých škol určené na vzdělávání pedagogů mají své limity. Avšak potřeba sledovat vývoj oboru, získávat nové podněty do výuky a setkávat se s odborníky z praxe tím ale nezmizí. Pokud univerzita účast na semináři či konferenci z běžných prostředků neuhradí, stojí za to prověřit další cesty.

1. Myslete na vzdělávání už při přípravě projektů

Při sestavování projektu či grantové žádosti zvažte aktivitu „vzdělávání projektového týmu“ a odpovídající náklady na odborné semináře či konference. Musí však souviset s cíli projektu a být v souladu s pravidly poskytovatele. Samotný název položky úhradu nezaručuje. U běžícího projektu se před přihlášením poraďte s projektovým oddělením o možnostech financování a potřebných dokladech. Například OP JAK počítá za stanovených podmínek také s konferenčními poplatky.

2. Hledejte prostředky na rozvoj kompetencí a inovaci výuky

Vedle rozpočtu katedry prověřte interní rozvojové programy nebo aktuálně probíhající projekty školy. Například ESF+ projekty OP JAK pro vysoké školy podporují vzdělávání pracovníků a rozvoj relevantních znalostí a dovedností, prezenčně i distančně. Rozhodující je, zda konkrétní seminář odpovídá schváleným aktivitám vašeho projektu.

3. Nabídněte konkrétní výstup pro celé pracoviště

Žádost o podporu může posílit jednoduchý závazek: po semináři či konferenci krátce představíte kolegům nově získané poznatky a připravíte podklady pro nové případové studie do výuky nebo aktualizovaná zadání pro studenty. Z jedné účasti tak může těžit celý tým. Dalším přínosem mohou být kontakty pro hostující přednášky, výzkum či společné projekty.

4. Spojte síly napříč katedrami

Témata jako umělá inteligence, komunikace nebo práce s daty přesahují hranice jednotlivých oborů. Pokud poznatky využije více pracovišť, navrhněte společné financování podle interních pravidel školy. Pomoci může i vyslání jednoho zástupce, který následně předá poznatky ostatním.

5. Počítejte celkové náklady a využijte zvýhodnění

Ptejte se na akademické a členské ceny, slevy za včasnou registraci (early bird) nebo online účast. Právě online připojení může zpřístupnit odborný program i při omezeném rozpočtu: vedle případného rozdílu ve vložném odpadají náklady na cestu a ubytování.

Aktuální zajímavou příležitostí k dalšímu vzdělávání je také seminář České marketingové společnosti a Klubu učitelů marketingu Proměny marketingu v době AI: Důvěryhodná komunikace ve světě technologií nové generace, který se uskuteční 27. listopadu 2026 na ČVUT v Praze, prezenčně i online. Propojí akademické prostředí s praxí a nabídne inspiraci pro odpovědné využívání AI i důvěryhodnou komunikaci.

Prohlédněte si program a možnosti účasti na semináři.

Ještě se k vám nedostala informace o podzimním vzdělávacím semináři ČMS?

Možná jste už zaslechli jeho rozhlasovou pozvánku. A pokud ne, můžete si ji poslechnout právě zde.

Poslechněte si krátký rozhlasový spot a přijměte naše pozvání.

Poděkování za realizaci audio spotu patří společnosti RADIOHOUSE.

Česká marketingová společnost a Klub učitelů marketingu vás srdečně zvou na seminář Proměny marketingu v době AI: Důvěryhodná komunikace ve světě technologií nové generace, který se uskuteční 27. listopadu 2026 v prostorách PENTHOUSE v budově rektorátu ČVUT v Praze 6, prezenčně i online. Partnerem akce je Masarykův ústav vyšších studií ČVUT.

Podařilo se nám propojit výrazné osobnosti podnikatelské praxe, médií a akademického prostředí. Vystoupí Martin Wichterle, Petr Janeček, Luděk Nezmar, Marek Večera, Petr Koubský, profesor Dušan Pavlů a Ladislava Knihová. Jejich různé zkušenosti otevřou diskusi o tom, jak technologie mění marketing, komunikaci i budování důvěry.

• Jak využívat AI smysluplně a odpovědně?
• Jak zachovat lidský hlas značky?
• A co dnes pomáhá firmám a institucím komunikovat důvěryhodně?

Těšit se můžete na nové pohledy, inspiraci pro vlastní práci i osobní setkání s lidmi, kteří řeší podobné otázky jako vy. Rádi mezi námi přivítáme také ty, kteří se akcí ČMS dosud neúčastnili.

Prohlédněte si program a podrobné informace
Přihlaste se na seminář

Těšíme se na společné setkání!

Ladislava Knihová
jménem Prezidia ČMS

O tomto tématu pojednává odborný článek „Když digitální gramotnost nestačí: AI jako strategický imperativ pro leadership“. Jeho spoluautorkami jsou PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA, z Anglo-American University a Ing. Andrea Tomášková, Ph.D., z AMBIS Univerzity.

Na základě výzkumu publikovaného v MIT Sloan Management Review a zprávy Evropské komise o digitální transformaci České republiky článek ukazuje, proč AI přestává být pouze technologickým nástrojem a stává se otázkou strategického řízení, konkurenceschopnosti a odpovědného leadershipu..

Pozornost věnuje také českým firmám, významu vzdělávání manažerů a proměně marketingu. Umělá inteligence nabízí nové možnosti pro práci se zákaznickými daty, personalizaci komunikace i tvorbu obsahu. Její využívání však vyžaduje také kritické myšlení, řízení rizik a důraz na důvěryhodnost značky.

Hlavní poselství článku je jasné. Nestačí AI pouze používat. Rozhodující je, zda vedení firem rozumí jejím možnostem a limitům a dokáže o jejím využití rozhodovat strategicky a odpovědně. Lidský úsudek ve všech těchto oblastech je tedy stále hlavní imperativ doby.

Článek se věnuje také roli České marketingové společnosti při podpoře odborné diskuse o AI a budoucnosti marketingu.

Článek si můžete přečíst v online verzi

https://www.cms-cma.cz/mak/mak_2026-2/#p=20

Harvard Business Review (HBR) pravidelně přináší praktické tipy pro manažery, které pomáhají zvládat každodenní výzvy při vedení lidí. Education online přináší svým čtenářům jeden z těchto tipů, který je dnes zvlášť aktuální:

Jak srozumitelně komunikovat o umělé inteligenci.

Způsob, jakým o AI mluvíme, ovlivňuje ochotu zaměstnanců ji přijmout a využívat ve své práci. Jasná očekávání a důraz na profesní rozvoj jim mohou pomoci vnímat AI jako příležitost k posílení vlastních schopností.

Způsob, jakým mluvíte o umělé inteligenci, ovlivňuje, jak na ni vaši zaměstnanci reagují a jak ji začleňují do své práce. Nejasná sdělení mohou vyvolávat nejistotu ohledně toho, co se od nich očekává. Komunikace založená na strachu nebo zaměřená pouze na produktivitu je zase nemusí motivovat k aktivitě. Zaměstnancům můžete nabídnout užitečnější cestu vpřed tím, že jasně formulujete svá očekávání a propojíte využívání AI s jejich profesním rozvojem.

Formulujte očekávání naprosto jasně. Pokud se využívání AI stává běžným požadavkem na práci zaměstnanců, řekněte to přímo. Vysvětlete, proč by měli AI používat a jak zapadá do jejich pracovní náplně. Nepředkládejte požadavek začlenit AI do jejich práce jako nezávazné doporučení. Naopak. Zařaďte využívání AI mezi znaky dobře odvedené práce.

Stavte na rozvoji, nikoli na strachu. Představujte AI jako prostředek, který zaměstnancům pomáhá odvádět smysluplnější práci na vyšší odborné úrovni. Ukažte jim, jak může tato technologie posílit jejich schopnosti a podpořit jejich profesní rozvoj, místo toho, abyste zdůrazňovali konkurenční hrozby.

Nezaměňujte nejasnost za upřímnost. Můžete přiznat nejistotu, aniž byste zaměstnance nechali bez jasného směru. Otevřeně mluvte o tom, co nevíte, ale současně jasně pojmenujte další postup.

Prověřte všechna sdělení i kroky. Zhodnoťte vše, co zaměstnanci o AI slyší a co v souvislosti s ní vnímají – od informací od vedení firmy přes investice do nástrojů až po pokyny k jejich používání. Ujistěte se, že všechny tyto signály podporují stejný, srozumitelný příběh.

Adaptováno z článku How Leaders Talk About AI Predicts Adoption, publikovaného v Harvard Business Review.

Z angličtiny přeložila Ladislava Knihová. 

Letošní soutěžní téma znělo „Jak úspěšně komunikovat udržitelné spotřebitelské chování“. Vítězný projekt představil komunikační koncept pro technologii bioreceptivního betonu, který umožňuje přirozený růst mechu na betonových površích a proměňuje šedé městské plochy v živé, esteticky působivé a ekologicky funkční prvky městského prostředí. Autoři pracovali s myšlenkou „udržitelnosti bez námahy“ – tedy s přístupem, který spotřebitele nemotivuje k ekologickému chování prostřednictvím zákazů či moralizování, ale prostřednictvím viditelné hodnoty, estetického zážitku, nulových nároků na údržbu a konkrétního přínosu pro kvalitu života ve městě.

Projekt zaujal nejen aktuálností tématu, ale i kreativním komunikačním mixem. Studenti navrhli kombinaci digitálního storytellingu na sociálních sítích, vizuálně atraktivních timelapse videí, AR prvků, guerrilla marketingu v ulicích i hmatatelných instalací ve veřejném prostoru. Koncept „Budova, která dýchá“ propojuje technologickou inovaci, městskou estetiku a udržitelnost do srozumitelného sdělení s potenciálem oslovit veřejnost, developery i města.

Druhé místo obsadili studenti z UKF Nitra, Katedra masmediálnej komunikácie a reklamy Bc. Kevin Beke a Bc. Kiara Kocihová „Lokálna Včela – Veľký úľet je späť“. Tento studentský projekt se zaměřil na podporu lokálního medu a místních včelařů. Prostřednictvím edukativní kampaně upozorňoval spotřebitele na rozdíl mezi pravým lokálním medem a průmyslově zpracovanými či falšovanými produkty a zdůrazňoval význam odpovědného nákupu pro podporu včelařství i biodiverzity.

Pro MÚVS ČVUT jde již o druhé vítězství v této soutěži v řadě. Tento úspěch potvrzuje, že studenti dokáží propojit marketingové myšlení s aktuálními společenskými výzvami, pracovat s kreativními koncepty a hledat řešení, která mají nejen komunikační, ale i praktický a společenský přesah.

Vyhlášení soutěže proběhlo na galavečeru České marketingové společnosti, který se konal 14. 5. 2026 v historických prostorách Rudolfovy slévárny na Pražském hradě.

Bylo mi ctí být u zrodu tohoto projektu. Bylo mi potěšením studenty motivovat, aby přihlášku do soutěže opravdu podali. Stalo se…

Education online Eduardovi Vladařovi a Tereze Tuháčkové srdečně gratuluje! Je to skvělá reprezentace MÚVS ČVUT.

Podívejte se na kreativní pojetí kampaně v podání studentů MÚVS ČVUT.

Článek hlavního ekonoma České spořitelny Ing. Davida Navrátila, který zde s jeho laskavým svolením přetiskujeme, je tak trochu nenápadným, ale o to silnějším voláním po změně: připomíná nám, že tisíce nadaných dětí u nás zůstávají neviditelných, ačkoliv právě tyto malí géniové mohou ovlivnit náš inovační potenciál a naši budoucnost.

Je to text, který přemýšlejícího člověka vskutku zasáhne. I mě, autorku blogu Education online, osobně zasáhl natolik, že mohu s čistým svědomím říci: podepisuji každé slovo. Je to čtení, které člověka nutí zastavit se, zamyslet a dívat se na realitu bez iluzí.

Článek ale současně otevírá naději: naději, že změna je možná, pokud si začneme více všímat věcí, které tak často přehlížíme.

Pojďme si tento článek společně přečíst. A možná i začít něco měnit.

Národ, který přehlíží své génie

David Navrátil
Nov 30, 2025

Česko se tváří, že má jen pár nadaných dětí, ale ve skutečnosti jich jsou desetitisíce. Pokud je včas nerozpoznáme a nepodpoříme, přicházíme o budoucí vědce, inovátory i motor ekonomického růstu.

Česká ekonomika, jak ji známe, jede setrvačností. Na první pohled relativně úspěšný průmyslový stroj, stále konkurenceschopný v evropském kontextu. Jenže pod kapotou se vaří problém, o kterém se v debatách o školství, rozpočtech nebo produktivitě mluví až překvapivě málo.

Nejde jen o nedostatek financí, učitelů, zda tablety do každé třídy, zda zakázat telefony, nebo jestli fakt děti musí umět víc o Mezopotámii než o komunismu.

Jde o dítě, které má výjimečné schopnosti. Ale nikdo si toho nevšiml.

Nová studie od Miroslavy Federičové a Aleny Bičákové z think-tanku IDEA při CERGE-EI říká: v Česku přehlížíme desetitisíce nadaných dětí, které by mohly být motorem budoucí prosperity. Ale protože neodpovídají představám systému, často ani svým rodičům, zůstávají neviditelné. A to není jen chyba školství. Je to ekonomická katastrofa v přímém přenosu.

Český paradox: máme nadané děti, jen o tom nevíme

Podle oficiálních statistik máme v základních školách pouhé 0,2 % „nadaných žáků“. To by odpovídalo zhruba 2 dětem na každých 1000. Jenže analýza výsledků mezinárodních testů TIMSS a PISA říká něco úplně jiného: ve 4. třídě je nadaných přes 10 %, mezi 15letými dokonce 13 %, z toho 3 % mimořádně nadaných.

Rozdíl je zásadní. Znamená to, že v praxi přehlížíme přes 90 % dětí, které mají potenciál vysoce nad průměrem. A to jsme pořád jen u kvantitativního nadání. Tedy u schopnosti logického myšlení v matematickém kontextu, které přitom OECD i ekonomická literatura dávají do přímé souvislosti s inovacemi, vědou a technologickým pokrokem.

Jinými slovy: ztrácíme generaci lidí, kteří by mohli navrhnout lék na rakovinu, nový algoritmus pro umělou inteligenci, nebo aspoň opravit český daňový systém a digitalizovat stát.

Proč se to děje? Protože systém nevidí, co nečeká

Český školský systém v identifikaci nadání selhává, protože se spoléhá na výběr „na oko“: dítě se musí nahlásit, někdo ho doporučí, škola osloví poradnu. Jenže děti s nejtalentovanějšími mozky často nevynikají hlasitostí nebo kázeňským výkonem. Často to bývají introverti, někdy z chudých rodin, jindy holky, které do matematického stereotypu zkrátka „nesedí“.

A tak výsledky testů ukazují, že:

• Třetina nadaných dětí vyrůstá ve znevýhodněném prostředí: bez vysokoškolsky vzdělaných rodičů, s nedostatkem podnětů nebo učebních pomůcek.
• Dívky jsou systematicky přehlížené. Zatímco v reálu tvoří téměř polovinu nadaných, oficiální čísla uvádí pouhých 25 %.

• Mnoho nadaných dětí se nedostane na odpovídající střední nebo vysokou školu, protože rodiče ani netuší, že jejich dítě má výjimečné schopnosti.

V jiné zemi by takové děti měly speciální program, individuální plán, možná přístup ke kouči. U nás často slyší „počkáme, až ti půjde i čeština“ nebo „není potřeba vyčuhovat“.

Ekonomika bez excelence? To nepůjde

Když se bavíme o růstových strategiích pro Česko, „jak se vymanit z pasti levné práce“, jak zvýšit produktivitu, jak zlepšit inovační kapacitu, často zaznívá mantra o „potřebě změnit strukturu ekonomiky“. To je v pořádku. Ale otázka zní: kdo to má udělat, když ty nejchytřejší talenty včas nepoznáme, nepodpoříme, nebo jim ani neumožníme studovat?

Růst je čím dál víc poháněn „intelektuálním kapitálem“, tedy lidmi s vysokou kognitivní kapacitou, schopností tvořit nové věci, rozumět systémům, navrhovat algoritmy, optimalizovat procesy. A přesně tyto lidi, kvantitativně nadané děti, my v Česku ztrácíme.

Ne proto, že by tu nebyly. Ale protože nepřichází z těch správných rodin, nemají správné skóre v češtině nebo neumějí se prosadit na třídní schůzce.

Tohle není jen pedagogický problém. To je strukturální ztráta potenciálu celé ekonomiky.

Co s tím?

Studie doporučuje, co dává smysl: plošnou identifikaci nadání na školách, s využitím nástrojů, které máme: testy, data, dotazníky. A hlavně cílenou podporu ohrožených skupin: dívek a dětí ze znevýhodněného prostředí.

To ale nestačí. Potřebujeme změnu kultury. Potřebujeme si jako společnost přiznat, že nadání se nerodí jen v lepších čtvrtích Prahy nebo v rodinách s knihovnou. Může přijít odkudkoliv. A je na nás, jestli to dítě dostane příležitost, nebo se z něj stane další frustrovaný středoškolák, který z matematiky slyšel jen, že je „moc rychlý a měl by se krotit“.

Máme na víc

Česko má problém s produktivitou, s růstem, s inovacemi. Ano, to všechno víme. Ale možná největší problém máme s představou, kdo všechno může být úspěšný. Někdy to totiž není to dítě, které se hezky hlásí. Někdy je to ten, koho nikdo neposlouchá. Ale umí spočítat věci, které jiným ani nenapadnou.

V něm je budoucí růst. A nevidět to, znamená být chudý. Nejen ekonomicky, ale i mentálně.

Education online děkuje autorovi článku ing. Davidu Navrátilovi, hlavnímu ekonomovi České spořitelny, za svolení přetisknout tento článek.

Tento a další články můžete sledovat na blogu autora Peníze, procenta a prosperita.

Student jako aktivní spolutvůrce poznání.

Objevte nový studijní režim ChatGPT, který vás aktivně zapojí do učení.

OpenAI spustilo funkci „Studium a učení“, která promění ChatGPT v trpělivého průvodce procesem učení.

Jak funguje, komu pomůže a jak ho aktivovat?

Praktický návod.

Úvod

„I hear and I forget. I see and I remember. I do and I understand.“
— Confucius

Ve světě zahlceném informacemi zapomínáme, jak důležité je skutečně porozumět povrchově vnímané informaci. Učení se dnes často zkracuje na rychlé odpovědi, vyhledávání a pasivní příjem. Ale co kdyby existoval způsob, jak se znovu učit tak, že budeme myslet, chápat, rozumět i detailům a pamatovat si? Ano, přesně tak, jak to umějí skvělí učitelé, ovšem nyní i ve variantě online – kdykoliv a kdekoliv.

Právě to nabízí nový studijní režim ChatGPT. Nenabízí hotová řešení. Neodpovídá místo vás. Naopak – klade vám otázky, vede vás krok za krokem, přizpůsobuje se vašemu tempu. A hlavně: aktivně vás zapojuje do procesu učení.

Učení se tak stává cestou. A na té cestě jste vy – ne jako příjemce, ale jako spolutvůrce poznání.

Učení už není o biflování ani pasivním čtení. Nová funkce ChatGPT s názvem „Studium a učení“ přináší přístup, který vede k hlubšímu porozumění. Bez ohledu na to, zda jste student, lektor, nebo jen zvídavý samouk – tohle je změna, kterou byste měli poznat.

Co je „studijní režim“ ChatGPT?

Funkce „Studium a učení“ (v angličtině Study Mode) je novinkou, kterou OpenAI představilo v létě 2025. ChatGPT se v tomto režimu mění z generátoru odpovědí na otázky v osobního lektora:
– vede vás krok za krokem látkou,
– klade promyšlené sókratovské otázky (sokratovský dialog),
– pomáhá vám látku pochopit, ne jen si ji jen mechanicky zapamatovat,
– zadává vám jednoduché testy a zpětnou vazbu,
– přizpůsobuje se vašemu tempu (personalizace).

Výsledek? Místo rychlých odpovědí přichází opravdové porozumění.

Pro koho je tato funkce určená?

Tuto funkci ChatGPT (i neplacené verze) ocení zejména:

– Studenti všech stupňů – při doučování nebo přípravě na zkoušky.
– Lektoři a učitelé, kteří hledají inspiraci nebo pomocníka pro práci se skupinou i jednotlivci.
– Dospělí samouci – ideální pro jazyky, humanitní i přírodní vědy.
– Rodiče, kteří chtějí svým dětem pomoci s učením, ale necítí se být experty nebo nemají časové možnosti.

Jak studijní režim aktivovat (krok za krokem)

1. Otevřete ChatGPT (na počítači nebo v mobilní aplikaci).
2. Pod textovým polem klikněte na tlačítko „Nástroje“ (ikona dvou posuvníků).
3. Vyberte možnost „Studium a učení“ (ikona knihy ).
4.  V chatu zadejte, co se chcete naučit, např.:
   > „Pomoz mi pochopit základy pravděpodobnosti krok za krokem.“
   > „Uč mě německá slovesa jako úplného začátečníka.“

Jak se ze studijního režimu navrátit zpět do režimu běžného?

Pokud už v dalším chatu nechcete pokračovat ve studijním režimu, stačí:
– Kliknout na „+ Nový chat“ (vlevo nahoře).
– Tím se ChatGPT přepne zpět do běžného režimu.

ChatGPT si pamatuje zvolený režim pouze v daném chatu. To znamená, že můžete mít paralelně otevřené různé konverzace – jednu pro studium, druhou pro rešerše nebo brainstorming.

Proč je to revoluční?

Tento režim vznikl ve spolupráci s učiteli, výzkumníky a odborníky na vzdělávání. Nejde o další „rychlou odpověď“, ale o přiblížení se skutečnému didaktickému vedení při učení – s respektem k tempu, chybám i vývoji každého uživatele. Je to AI, která vás postupně vede k cíli a nutí vás přemýšlet. Jste tedy plně zapojeni – ne jako pasivní příjemci hotových odpovědí, ale jako aktivní účastníci vlastního učení.
Právě tím se nový studijní režim staví proti časté kritice, že nás umělá inteligence zbavuje schopnosti myslet a oslabuje naši mentální kondici. Naopak: je-li využita jako nástroj podpory aktivního učení, může rozvíjet kritické myšlení, podporovat zvídavost a pomáhat porozumět souvislostem.

A co je možná nejdůležitější – probouzí v nás radost z objevování, která je základem každého opravdového poznání.

Výzva k akci

Vyzkoušejte nový režim Studium a učení v ChatGPT a objevte nový způsob, jak se vzdělávat – chytře, postupně a s radostí z porozumění.

Připravovaný webinář

Education  online chystá praktický online workshop

„ChatGPT jako skvělý učitel: Staňte se spolutvůrcem vlastního poznání”,

kde si tento režim společně vyzkoušíme. Čtěte pravidelně náš blog a o Vašem zájmu o tento seminář nám napište na: webinar@educationonline.cz

Autorka článku: PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA, lektorka a mentorka v oblasti jazyků, marketingu a vzdělávání s umělou inteligencí

Letošní slavnostní

„Číše vína“ pořádaná u příležitosti vyhlášení výsledků

jubilejního 30. ročníku výzkumu

ČEŠI A REKLAMA 2025

se koná 27.3.2025 v 16.00 hod.

JSTE SRDEČNĚ ZVÁNI!

Tento výzkum je skutečně jedinečný svou kontinuitou i kvalitou zpracování – a prezentace výsledků v podání pana doktora Stanislava Hampla, význačného sociologa a analytika ppm factum, je vždy nejen fundovaná, ale také velmi inspirativní.

Setkání u číše vína nabízí ideální prostor pro sdílení názorů, pohledů na vývoj postojů české veřejnosti k reklamě i širší diskusi o roli marketingu v dnešní společnosti.

Doporučujeme všem kolegům z akademické i profesní sféry – nejen jako tradici, ale jako opravdový zážitek.

Prosíme zaregistrujte se v jednoduchém formuláři https://forms.gle/ZUtBmMsZ4mEprjQaA

Těšíme se na setkání ve čtvrtek 27. 3. 2025 v 16:00 hod. na Novotného lávce!

Překládat marketingové knihy je výzva. Ale překládat marketingové knihy plné technologických zkratek, které se objevují rychleji než nové trendy na TikToku, to už je jako soutěžit s umělou inteligencí, když jsem jen člověk…

Tak například taková AR. Augmented Reality. Logicky bychom mohli říkat „přidaná realita“ nebo „doplněná realita“. Ale ne, Češi si oblíbili termín „rozšířená realita“. Dobrá, budiž. Překladatel akceptuje již etablovaný odborný termín a hledá dál.

Jenže pak přijde další level, tedy úroveň – XR. Extended Reality. A co teď? Přece tomu nemůžeme říkat „rozšířená realita“, když už jednu „rozšířenou realitu“ (AR) máme! To by bylo jako pojmenovat dva sourozence úplně stejně a pak se divit, že nikdo neví, o kterém se právě mluví.

A tak si lámete hlavu, přemýšlíte a říkáte si: Jak moc může být realita ještě rozšířenější, než už je?

Dobrou zprávou je, že řešení existuje: prodloužená realita. Tento termín již nyní uvádí český překlad Kotlerovy knihy Marketing 6.0. Prodloužená realita (XR) představuje rozhraní, které propojuje fyzický svět s digitálními prvky a rozšiřuje možnosti interakce mezi nimi. Zahrnuje rozšířenou realitu (AR), která doplňuje fyzické prostředí digitálními informacemi, virtuální realitu (VR), která představuje únik do zcela digitálního světa, a smíšenou realitu (MR), kde digitální objekty reagují na reálné prostředí. XR tedy v souladu s novým vývojem nejen doplňuje tyto již existující technologie, ale spojuje je do jednoho plynulého zážitku – ať už jde o interaktivní obchodní prostory, herní svět nebo metaverzum.

Dobře, ale jak to vysvětlit běžnému čtenáři? „Prodloužená realita“ může na první dobrou znít jako něco jako „neplacený přesčas“. Pokud se však nad tímto technologickým zázrakem zamyslíme hlouběji – XR opravdu posouvá realitu za její běžné hranice. Nejde totiž jen o přidání digitálních prvků do našeho světa (AR), ani o úplný únik do jiného prostoru (VR). XR umožňuje propojení obou přístupů a skutečné prodloužení reality tak, jak ji známe.

A tak překladatel v tichosti doufá, že si termín prodloužená realita (XR – Extended Reality) najde v českém jazykovém prostředí své pevné místo – protože, mezi námi, když už máme „rozšířenou realitu“, bylo by velmi zavádějící rozšiřovat realitu ještě jednou. Překlad anglické terminologie do češtiny by měl být vždy ku prospěchu věci, měl by být majákem, který osvětluje cestu mořeplavcům v jen obtížně proniknutelné mlze spletité odborné terminologie.

A tak se kruh uzavírá. Překladatel přemýšlí, technologický vývoj mezitím posouvá hranice zase o kus dál – a v dálce se již rýsuje něco, co se třeba bude jmenovat YR (Yet Another Reality). Ale o tom zas někdy příště.

Ladislava Knihová, překladatelka knihy Philip Kotler a kol. „Marketing 6.0 – Budoucnost ve znamení zážitků“

Tento článek bude publikován v časopise Marketing & komunikace č. 1/2025 České marketingové společnosti (ČMS). 
Členové ČMS dostávají 4x do roka tento časopis v rámci členského příspěvku. Ještě nejste členem? Staňte se členem komunity marketingových odborníků! Budete v dobré společnosti.

English Summary:

What a Kotler Translator Struggles With, or When Reality Becomes Too Extended
Translating marketing books is a challenge, especially when technology evolves faster than language. The term Augmented Reality (AR) has already established itself as rozšířená realita in Czech, but then came Extended Reality (XR)—and the dilemma began. Since AR has already expanded, XR needed a different term. The solution? Prodloužená realita (Extended Reality), now officially used in the Czech translation of Marketing 6.0. As technology keeps advancing, who knows—Yet Another Reality (YR) might be the next conundrum!