Překládat marketingové knihy je výzva. Ale překládat marketingové knihy plné technologických zkratek, které se objevují rychleji než nové trendy na TikToku, to už je jako soutěžit s umělou inteligencí, když jsem jen člověk…

Tak například taková AR. Augmented Reality. Logicky bychom mohli říkat „přidaná realita“ nebo „doplněná realita“. Ale ne, Češi si oblíbili termín „rozšířená realita“. Dobrá, budiž. Překladatel akceptuje již etablovaný odborný termín a hledá dál.

Jenže pak přijde další level, tedy úroveň – XR. Extended Reality. A co teď? Přece tomu nemůžeme říkat „rozšířená realita“, když už jednu „rozšířenou realitu“ (AR) máme! To by bylo jako pojmenovat dva sourozence úplně stejně a pak se divit, že nikdo neví, o kterém se právě mluví.

A tak si lámete hlavu, přemýšlíte a říkáte si: Jak moc může být realita ještě rozšířenější, než už je?

Dobrou zprávou je, že řešení existuje: prodloužená realita. Tento termín již nyní uvádí český překlad Kotlerovy knihy Marketing 6.0. Prodloužená realita (XR) představuje rozhraní, které propojuje fyzický svět s digitálními prvky a rozšiřuje možnosti interakce mezi nimi. Zahrnuje rozšířenou realitu (AR), která doplňuje fyzické prostředí digitálními informacemi, virtuální realitu (VR), která představuje únik do zcela digitálního světa, a smíšenou realitu (MR), kde digitální objekty reagují na reálné prostředí. XR tedy v souladu s novým vývojem nejen doplňuje tyto již existující technologie, ale spojuje je do jednoho plynulého zážitku – ať už jde o interaktivní obchodní prostory, herní svět nebo metaverzum.

Dobře, ale jak to vysvětlit běžnému čtenáři? „Prodloužená realita“ může na první dobrou znít jako něco jako „neplacený přesčas“. Pokud se však nad tímto technologickým zázrakem zamyslíme hlouběji – XR opravdu posouvá realitu za její běžné hranice. Nejde totiž jen o přidání digitálních prvků do našeho světa (AR), ani o úplný únik do jiného prostoru (VR). XR umožňuje propojení obou přístupů a skutečné prodloužení reality tak, jak ji známe.

A tak překladatel v tichosti doufá, že si termín prodloužená realita (XR – Extended Reality) najde v českém jazykovém prostředí své pevné místo – protože, mezi námi, když už máme „rozšířenou realitu“, bylo by velmi zavádějící rozšiřovat realitu ještě jednou. Překlad anglické terminologie do češtiny by měl být vždy ku prospěchu věci, měl by být majákem, který osvětluje cestu mořeplavcům v jen obtížně proniknutelné mlze spletité odborné terminologie.

A tak se kruh uzavírá. Překladatel přemýšlí, technologický vývoj mezitím posouvá hranice zase o kus dál – a v dálce se již rýsuje něco, co se třeba bude jmenovat YR (Yet Another Reality). Ale o tom zas někdy příště.

Ladislava Knihová, překladatelka knihy Philip Kotler a kol. „Marketing 6.0 – Budoucnost ve znamení zážitků“

Tento článek bude publikován v časopise Marketing & komunikace č. 1/2025 České marketingové společnosti (ČMS). 
Členové ČMS dostávají 4x do roka tento časopis v rámci členského příspěvku. Ještě nejste členem? Staňte se členem komunity marketingových odborníků! Budete v dobré společnosti.

English Summary:

What a Kotler Translator Struggles With, or When Reality Becomes Too Extended
Translating marketing books is a challenge, especially when technology evolves faster than language. The term Augmented Reality (AR) has already established itself as rozšířená realita in Czech, but then came Extended Reality (XR)—and the dilemma began. Since AR has already expanded, XR needed a different term. The solution? Prodloužená realita (Extended Reality), now officially used in the Czech translation of Marketing 6.0. As technology keeps advancing, who knows—Yet Another Reality (YR) might be the next conundrum!

Umělá inteligence (AI) proměňuje různá odvětví doslova k nepoznání. Příchod generativních konverzačních a multimodálních modelů, jako je ChatGPT PLUS a desítky speciálních aplikací, přináší nové rozměry a možnosti komunikace, ať už se týká mluveného slova nebo písemného vyjadřování, a to jak v běžné promluvě, tak i v odborném stylu. Po dlouhé období, kdy se zdálo, že autentičnost jazyka ustupuje do pozadí ve prospěch zjednodušených komunikačních metod jako jsou například emotikony, se nyní objevuje příležitost posunout naši komunikaci a schopnost vyjadřování v mateřském i cizím jazyce na vyšší úroveň. Měnící se technologie přináší pro překlad textu do cizího jazyka dříve netušené možnosti. Jak by však měli uživatelé automatických překladačů přistupovat k jejich používání a v jakých situacích by se jim měli vyhnout? Jak se transformuje role překladatelů v éře umělé inteligence?

Tento článek je určen všem, kteří mají zájem pochopit tyto změny a cíleně je využívat ke svému prospěchu.

Význam lidského dotyku v překladech

Automatické překladače jsou velkou pomůckou pro všechny, pro které je přirozené vyjadřování v cizím jazyce zatím ještě vzdálenou metou. Kromě Google Translator si velkou oblibu získala aplikace DeepL, v jejíž DNA se usídlila AI a jejíž výsledky jsou překvapivě blízké přirozenému lidskému vyjadřování. Ano, čtete správně. Blízké, ale nikoliv identické.

Záleží však na typu textu, pro který je jejich použití vhodné. Jedná-li se jen o zběžné porozumění cizojazyčnému textu pro vlastní účely, pak není potřeba váhat ani minutu. Zde svou roli splní na výtečnou. Aplikace DeepL má navíc uživatelsky velmi užitečnou funkci nabídky synonymického vyjadřování a množství návrhů na stylistické vyladění našeho textu. Zde oceňujeme pohotovost při nutnosti rychle porozumět cizojazyčnému textu. Toto je příklad, kdy AI skvěle zvládá porozumění a překlad cizojazyčného textu.

Nicméně, pokud jde o překlad vlastního textu v mateřském jazyce s úmyslem jeho veřejné publikace v cizím jazyce, je třeba postupovat opatrně. Překladače mohou poskytnout solidní základ, ale jemnosti a nuance jazyka často vyžadují lidský zásah. To platí obzvlášť pro texty, které obsahují odbornou terminologii, mají specifický styl nebo potřebují zachovat kulturní kontext. V takových případech je nezbytná kontrola a úprava člověkem – profesionálním překladatelem, který dokáže zajistit, že konečný překlad je nejen gramaticky správný, ale také stylisticky přiléhavý a kulturně citlivý.

Překladatel hraje klíčovou roli v zachování kontextu, specifik, jemností a kreativity jazyka. Zamysleme se nad těmito příklady.

Literární text
Překlad literárních děl, jako jsou romány, poezie a divadelní hry, vyžaduje hluboké pochopení nejen jazyka, ale i kultury, historického kontextu a autorského stylu. Překladatel dokáže zachovat subtilní nuance a estetickou hodnotu originálu.

Právní dokumenty
Právní texty, jako jsou smlouvy, legislativa nebo soudní rozhodnutí, vyžadují extrémní přesnost a znalost právní terminologie a systémů. Překladatel musí zohlednit nejen jazyk, ale i právní systém a kulturu cílové země.

Vědecké a odborné texty
Při překladu odborných textů, jako jsou lékařské studie, technické manuály nebo vědecké články, je důležitá přesnost a znalost specifické terminologie. Překladatel musí pochopit kontext a zabezpečit, že význam je přenesen správně. Zde je přímo zodpovědný za věcnou správnost textu přeloženého do cizího jazyka.

Marketingové a reklamní materiály
Překlad reklamních a marketingových materiálů vyžaduje nejen lingvistickou zručnost, ale také kreativitu a cit pro kulturní nuance. Úspěšný překlad musí rezonovat s cílovým publikem a zachovat původní marketingový záměr.

Filmové a televizní titulky
Při překládání titulků je nezbytné zachovat nejen dialogy, ale také přenést kulturní reference, humor a emocionální podtext, což vyžaduje citlivý přístup a schopnost adaptace. Špatný překlad divák pozná okamžitě.

Webové stránky a software
Lokalizace webových stránek a softwaru nezahrnuje pouze překlad textu, ale také adaptaci na místní kulturu, právní normy a uživatelské chování. Zde je potřeba kombinace jazykových dovedností a technického porozumění.

Ve všech těchto případech je lidský činitel nejen překladatelem, ale také kulturním mediátorem, který je schopen zachovat a přenést hlubší význam a kontext originálního textu.

Vývoj dovedností překladatelů v éře AI

S nástupem umělé inteligence a strojového učení došlo k významným změnám v roli překladatelů. Jednou z klíčových oblastí, kde se tato změna projevuje, je post-editing strojového překladu. Překladatelské nástroje založené na AI, jejichž funkcí je strojový překlad, poskytují rychlé a efektivní překlady, ale velmi často tyto výstupy postrádají nuance a kontext, které mohou jsou vlastní pouze člověku. Příkladů, kterých si všímáme dnes a denně, jsou stovky. Jedny z nedávných lokalizací televizních pořadů, které jazykovou revizí určitě neprošly, zahrnují perličky jako např. „kabelový most“ (místo lanový most) či legendární letadlo „Mitsubishi NULA“ (místo Mitsubishi ZERO). Ano, i nepřeložit je někdy umění a expertní dovednost. Takto byste si určitě nepřáli, aby vaše překlady vyzněly.

Co je post-editing

Post-editing, často označován jako post-editace, je proces, při kterém lidský překladatel upravuje a zlepšuje text, který byl nejprve přeložen strojově. Tento proces zahrnuje nejen opravu chyb, ale také úpravy pro zlepšení srozumitelnosti, přirozenosti a přesnosti textu. Cílem je zajistit, aby konečný překlad splňoval stejné standardy kvality jako tradiční lidský překlad a aby vyzníval v duchu ústrojnosti cílového jazyka.

Kdo je post-editor

Post-editor je překladatel, který se specializuje na post-editaci. Tito profesionálové musí mít hluboké jazykové znalosti a dovednosti, stejně jako pochopení pro specifika strojového překladu. Post-editor nejen opravuje gramatické chyby nebo překlepy, ale také zasahuje do textu tak, aby odpovídal kulturním a stylistickým standardům cílového jazyka a zachovával původní význam a nuance originálního textu.

Význam role vzdělaného a kvalifikovaného post-editora roste, jelikož stále více překladatelských agentur a organizací začíná využívat strojový překlad jako první krok v procesu překladu. Tím, že kombinují rychlost a efektivitu strojového překladu s lidským dotykem a expertním přehledem, dokáží vytvářet překlady, které jsou nejen rychlé, ale také kvalitní a věcně správné.

Využití AI v překladatelské praxi

Na tomto místě je vhodné se zamyslet na tím, jak AI podporuje vzdělávání a rozvoj dovedností překladatelů a jak pomáhá např. při rešerši textů či upozorňuje na nedostatky v přeloženém textu, které jsou pro člověka obtížně odhalitelné.

AI má významný dopad na vzdělávání a rozvoj dovedností překladatelů, stejně jako na jejich pracovní postupy. Zde jsou konkrétní příklady, jak AI pomáhá v těchto oblastech:

• Interaktivní jazykové vzdělávání: AI umožňuje vytváření interaktivních a flexibilních jazykových vzdělávacích platforem, které pomáhají překladatelům zdokonalovat své jazykové dovednosti. Tyto nástroje poskytují okamžitou zpětnou vazbu, například opravují chyby v gramatice a slovní zásobě, což umožňuje překladatelům rychle se učit a zlepšovat. Tuto roli nemusí plnit jen interaktivní jazykové programy, ale skvělým učitelem, v jehož jádru je též AI, je i velmi nápomocná aplikace Grammarly (www.grammarly.com).
• Podpora v rešerši a identifikaci nedostatků v překladech:
  • SDL Trados Studio: Tento software je jedním z nejrozšířenějších nástrojů pro profesionální překladatele. Nabízí pokročilé funkce pro správu terminologie, automatické překlady a podporu rešerše. Trados také umožňuje překladatelům identifikovat a opravovat opakující se chyby v textu.

• • memoQ: memoQ je další oblíbený nástroj pro správu překladatelských projektů, který poskytuje výkonné možnosti pro vyhledávání a analýzu textu. Má funkce pro kontrolu konzistence terminologie a detekci chyb ve výstupu strojového překladu.

• • Google Scholar a jiné akademické databáze: Pro rešerši a ověřování informací v odborných textech jsou užitečné akademické databáze jako Google Scholar. Tyto nástroje umožňují překladatelům vyhledávat odborné články, studie a další zdroje, což je nezbytné pro přesný překlad odborných textů.

• • Slovníky Lingea: Lexicon 7 a celá řada dalších specializovaných slovníků pro váš počítač pracuje s velkým korpusem bilingvních textů. Tyto slovníky mohou pomoci překladatelům najít, jak konkrétně jsou slova nebo fráze používána v různých kontextech. Také slovníky HandyLex pro chytré telefony a tablety jsou off-line aplikace určené k pohodlnému a rychlému vyhledávání hesel. Přinášejí spoustu užitečných funkcí uživatelům, kteří potřebují mít slovník stále u sebe. V současnosti můžeme pracovat se slovníky pro angličtinu, němčinu, ruštinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu, a to ve dvou velikostech – kapesní a velký pod označením Plus.

• • Slovníky jako mobilní aplikace: Zde můžeme jmenovat některé osvědčené tituly, s nimiž má autorka tohoto článku velmi pozitivní zkušenost. Jedná se o mobilní aplikace s ozvučenými výrazy a často i celými ozvučenými větami jak v britské, tak v americké angličtině, které máte vždy po ruce a které pracují s výkladem příslušných pojmů. Za všechny uveďme OALD – Oxford Advanced Learner‘s Dictionary, a to již 10. vydání.

• • Grammarly a podobné nástroje pro korekturu: Pro identifikaci gramatických a stylistických chyb v textu se hodí nástroje jako již zmíněná aplikace Grammarly. Tyto nástroje umožňují rychlou a efektivní kontrolu textu, což je užitečné při finální revizi překladu.

• • ChatGTP-4 pro rešerše a získávání informací: AI může rychle prohledávat rozsáhlé databáze a internet s cílem shromažďování informací, vyhledávání definic a ověřování správnosti užívání specifické terminologie. To pomáhá překladatelům při rešerši a zajišťuje, že jejich překlady jsou přesné a aktuální. Ke stejnému účelu poslouží i Microsoft Copilot, což je chatbot vyvinutý společností Microsoft. Je založen na velkém jazykovém modelu a byl spuštěn jako Bing Chat 7. února 2023 jako vestavěná funkce pro Microsoft Bing a Microsoft Edge.

V těchto oblastech AI slouží jako mocný nástroj, který rozšiřuje schopnosti a efektivitu překladatelů, umožňuje jim se věnovat složitějším a kreativnějším aspektům překladu, a zároveň zvyšuje celkovou kvalitu a přesnost jejich práce.

Mýty a nedorozumění o AI v překladech

V souvislosti s rostoucím využíváním AI v překladatelském sektoru se objevuje několik mýtů a nedorozumění, které je důležité důrazně vyvrátit:

• Mýtus 1: AI může plně nahradit lidské překladatele

Varování: Předpoklad, že AI může plně nahradit lidské překladatele, je zavádějící a potenciálně nebezpečný. AI a strojové překladové nástroje jsou sice účinné v rychlém zpracování velkých objemů textu, ale často nedokáží zachytit nuance, kulturní kontext a jemnosti jazyka, které jsou klíčové pro přesný a kvalitní překlad. Věřit, že AI může plně nahradit lidské schopnosti v překladu, může vést k vážným chybám a nedorozuměním, zvláště v citlivých oblastech jako jsou právní, lékařské a literární texty. Tyto chyby mohou mít za následek např. i citelné ztráty, jak finanční, tak i jiné.

• Mýtus 2: AI dokáže přeložit jakýkoli jazyk bez chyb

Varování: AI založená na strojovém učení se neustále vyvíjí, ale stále je daleko od schopnosti překládat jakýkoli jazyk bez chyb. Strojový překlad může být náchylný k chybám, ztrátě významu a nesprávné interpretaci, zejména v jazycích s menším množstvím dostupných dat pro trénink. Nadměrná závislost na AI bez lidské kontroly může vést k nepřesnostem a nesprávným překladům, což může mít závažné důsledky, zvláště v právních a lékařských dokumentech.

Tyto mýty odhalují nedostatek porozumění tomu, jak AI ve skutečnosti funguje a co dokáže. Je důležité mít realistická očekávání a respektovat, že ačkoliv AI je mocným nástrojem, je stále daleko od nahrazení lidského úsudku, empatie a hlubokého porozumění jazyku. V překladatelském sektoru je tedy nutné AI vnímat jako pomocníka, nikoli jako plnohodnotnou náhradu lidského překladatele.

Budoucnost překladatelských služeb s AI

Budoucnost překladatelských služeb je úzce spjata s rozvojem a integrací umělé inteligence (AI), ale je důležité zdůraznit, že AI nenahradí lidské překladatele, spíše s nimi bude spolupracovat a poskytovat podporu, a to neúnavně a nepřetržitě v módu 365/7/24.

Spolupráce překladatelů s AI

V budoucnu se očekává, že AI bude stále více využívána jako nástroj pro zvýšení efektivity a rychlosti překladatelských procesů. AI bude sloužit jako pomocník při zvládání rutinních a opakujících se úkolů, což umožní lidským překladatelům soustředit se na složitější, kreativní a subjektivní aspekty překladu.

Vylepšení kvality a přesnosti překladu

AI bude pokračovat ve vývoji a zdokonalování, což povede k větší přesnosti strojových překladů. Nicméně, lidský překladatel bude i nadále nezbytný pro revizi a úpravu výstupů AI, aby zajistil, že překlad je nejen správný, ale také zachovává původní význam, styl a kulturní kontext.

Personalizace a adaptace

AI bude schopna nabízet personalizované překladatelské služby založené na specifických potřebách a preferencích klientů. To zahrnuje možnost učení se a adaptace na specifické jazykové styly nebo terminologii konkrétních klientů či odvětví. Práce s příslušnou tonalitou výpovědi je již dnes standardem.

Zvýšení přístupnosti a rozmanitosti jazyků

Rozvoj AI v překladech může také vést ke zvýšení přístupnosti jazykových služeb pro méně běžné jazyky, které tradičně nebyly dostatečně podporovány.

Etické a bezpečnostní výzvy

S rostoucím využitím AI se objevují i otázky týkající se ochrany dat, soukromí a etiky. Tyto otázky budou vyžadovat pečlivou pozornost a regulaci.

Vzhledem k těmto vývojovým trendům je zřejmé, že AI bude mít zásadní vliv na překladatelské služby, ale role člověka ve skutečně kvalitních překladech zůstane nezastupitelná. Překladatelé, kteří se budou schopni adaptovat na nové technologie a využít je ve svůj prospěch, budou mít klíčovou roli v budoucím vývoji překladatelského odvětví.

Co dodat závěrem?

V éře, kdy umělá inteligence otevírá nové horizonty, stojíme na prahu revoluce v překladatelských službách. Představa robotů a AI, kteří přemýšlí a rozjímají nad nuancemi jazyka, jako ilustruje přiložený obrázek, není zdaleka sci-fi fantazií, ale spíše metaforou pro to, jak v budoucnu hluboko mohou tyto technologie zasahovat do umění překladu.

AI bude s lidskými překladateli spolupracovat, učit se od nich a pomáhat jim rozšiřovat hranice možného. Překladatelé, kteří se nebojí této spolupráce, získají mocný nástroj, který obohatí jejich práci a posune ji na novou úroveň přesnosti a efektivity. V tomto novém světě, kde se lidská kreativita snoubí s AI, budeme svědky nejen zlepšení stávajících překladatelských procesů, ale i vzniku zcela nových přístupů k jazyku a komunikaci.

Slovo autorky

Angličtinou se zabývám celý svůj profesní život jako překladatel, pedagog a nadšený fanoušek a propagátor odborné terminologie. Měla jsem tu unikátní příležitost studovat u takových veličin jako prof. Martin Hilský, amerikanista Radoslav Nenadál či Miroslav Jindra. Všechny mám v paměti z Filozofické fakulty Karlovy Univerzity jako skvělé pedagogy, vynikající překladatele a především obdivuhodné osobnosti.

As we know from our general experience as well as our work, some workplace institutions seem to place a low priority on workforce competency. As their customers, from time to time we experience their incompetence and inefficiency – and we wonder how and why these institutions can function in such an inefficient, unproductive and unhelpful way. In ‘the old days’ there were such things as ‘jobs for life’ regardless of the worker’s competence level. People were given jobs because members of their family worked for those organisations and ‘put in a good word’ for them, regardless of their aptitude for the job they were to do. Moreover, people who were unquestionably incompetent were allowed to keep their jobs because “one day, you’ll want someone to allow you to keep a job when you’re ‘past it’”.

Competency-based work standards began to be introduced in the UK from the late 1970s. Workers then needed ‘certificates of competence’ – initially based on ‘grandfather rights’ but later based on assessments. That idea has now permeated most crafts and professions.

Competency – along with ideas about what constitutes competency and how it can be measured and assessed – change with time, technology and fashion. New generations entering the workplace need to understand and accept the rationale for building a competent workforce in all areas of the economy. The accepted competency standards for any given job continue to be refined, as working conventions, technologies and attitudes develop. This provides the rationale for much of the training / learning and development activities that relate to the modern workplace.

In addition to on-going legislation and other regulations requiring workers to prove their competence, the principal justification for all this is ‘safety’. Training for, assessing and ensuring competence should make life safer – for workers and the customers they serve. Competent workers should also be more productive and efficient. In turn, this should benefit the business for which they work and provide value for the organisation’s stakeholders. The argument is that it’s vital for the entire staff of every organisation to be (demonstrably) competent because that benefits the organisation, its customers and, thereby, the whole economy.

Nowhere is this more important than in the energy industry – not least because this industry is currently at the forefront of the world’s climate change debate and it forms a hugely significant part of the global economy. It includes non-renewable forms of energy, such as petroleum products and oil, natural gas, gasoline, diesel fuel, heating oil and nuclear, as well as renewable energy via hydropower, biofuels such as ethanol, wind power and solar power. The oil and gas drilling industry alone affects the life of every person on the planet and comprises some 3.8% of the global economy, with revenues of some $3.3 trillion in 2019. Add to that the renewables sector, which is growing strongly in the wake of the climate change debate as well as other world issues, and it becomes obvious that the energy industry needs a constantly competent workforce – from the points of view of safety (for its workers and all of us on the planet), efficiency and productivity.

Susan Gearing, a senior energy sector specialist with eCom Learning Solutions (https://www.ecomlearningsolutions.com/), a leading independent provider of digital learning and assessment to key energy industry players, comments that, “Those in the energy sector have an energy transition document and an energy transition target to make their activities more environmentally friendly. The change projects, new processes and procedures that will come from this will create a plethora of learning. eCom aims to support the industry to get that right first time and put employee learning and development front and centre of those projects.”

Among eCom’s recent and on-going energy-related projects are a major eAssessment programme, in conjunction with the International Well Control Forum (IWCF), the only independent body focused on oil and gas well control planning and accreditation. Introduced at the end of 2016, this programme has already assessed some 30,000 candidates online. The online assessments, which include both knowledge and practical elements, are available in 17 languages.

According to eCom’s Managing Director, Wendy Edie, “The programme – known as FORUM and delivered via eCom’s assessment management platform, eNetAssess – allows invigilators to monitor student progress, automatically mark online tests, record practical assessments, manage and verify certificates, as well as deal with question authoring and multiple translation versions. FORUM also provides IWCF administrators, centres, assessors and invigilators with a single platform for reviewing candidate details – and enables external users to authenticate and check the validity of a certificate.

In addition, FORUM issues successful candidates with electronic certification (eCerts) – significantly reducing waiting times for candidates to get their qualifications.”
eCom has also helped Operations Geoscience International Competency Assessment (OGICA), a UK-registered, not-for-profit collective of experienced energy industry professionals, to create an online self-assessment tool to benchmark individuals’ skills and identify skills gaps within the international operational geoscience community, notably for those working operationally in upstream oil and gas geoscience. OGICA’s Christine Telford commented, “Historically, employers and professional organisations appraise practitioners’ abilities based on education, references, continuing professional development (CPD) and work experience, together with organisational membership. While these are important components of a Competency Management System (CMS), they don’t validate the proficiency for the practitioner to work to a recognised standard.”

eCom’s work in the renewables sector includes developing bespoke eLearning materials to help make offshore wind turbine maintenance technicians’ jobs safer – especially when they are working in rough seas. eCom has researched and produced these eLearning materials for the engineering innovator, Pict Offshore – part-owned by Ørsted, the world’s largest offshore wind developer.

To increase adoption of its laser-guided, active heave-compensated personnel hoist, called the Get Up Safe (GUS) system, Pict wanted its customers around the world to have a cost-effective way to realise the system’s benefits as quickly as possible. The GUS system’s applications now include it being deployed off the North-east US coast – at the 132-megawatt (MW) South Fork Wind offshore wind farm, as well as at the Revolution Wind and Sunrise Wind projects. This trio of offshore wind farms are producing a total capacity of some 1.8 gigawatts (GW).

“This initial training needs to be delivered consistently every time and cover important safety information, for both normal and emergency situations,” explained Susan Gearing. “Pict also wanted to include an end-of-training assessment to check each user had assimilated the information and was ready to progress to practical training.”

Without assessment materials, no one could objectively identify workers’ competency levels. Without learning and development materials, achieving job and professional competency would take longer, be more haphazard and offer more opportunities for making potentially costly mistakes along the way. Moreover, making these materials and assessments available digitally means they can be accessed almost anywhere, at any time as well as adapted for different cultures and made available in a wide range of languages. Furthermore, these materials’ digital nature means organisations and their workers will always access the materials’ most up-to-date versions.

Worker competency is an increasingly important aspect of working life but, as technology develops and the time to achieve competency contracts, so technology – in the form of digitally delivered learning materials and assessments – enables these demands to be met. It’s up to organisations and their workforces to embrace the concept of competency and take advantage of digitally-delivered aids to competence produced by competent, professional organisations.

Author biography

Bob Little PR’s Specialist Re-imaginer, Bob Little is a UK-based writer, commentator and publicist, specialising in the corporate learning industry. Introduced to the corporate online learning technologies industry in May 1990, Bob now works globally and his work is published around the world. He advises and helps promote organisations including the digital learning and assessment specialist, eCom Learning Solutions, which creates solutions aimed at increasing learning engagement and driving productivity to help organisations achieve their goals.

Studium cizích jazyků má u nás dlouhou tradici. Historické prameny uvádějí, že Karel IV. byl neobyčejně bystrý, inteligentní a vzdělaný člověk, který ovládal pět jazyků. V souvislosti se vzdělaností proslul především založením Karlovy univerzity v roce 1348 a jeho odkaz žije v našem národě dodnes. Jsme relativně malým národem, a tak pro nás znalost cizích jazyků zaujímá stále vysokou příčku v žebříčku hodnot. Cizí jazyky studují všechny generace. Zajímá vás, jak se jazyky učí stříbrná generace, tedy naši senioři, jakou k tomu mají motivaci a příležitosti? Chcete se studiem cizích jazyků sami začít, ale nenašli jste dosud odvahu? Pokud je tomu tak, pak je tento článek určen právě vám.

S cílem získat informace přímo od pramene jsme oslovili odborníky z Vysoké školy finanční a správní (VŠFS), kteří s výukou cizích jazyků v kurzech pro seniory mají mnohaleté zkušenosti. K otázkám motivace seniorů ke studiu cizího jazyka se vyjádřila PhDr. Ladislava Knihová, MBA, zástupce vedoucího Katedry jazyků VŠFS. „Motivace seniorů ke studiu cizího jazyka se v řadě momentů odlišuje od motivace ekonomicky aktivních jedinců. Pokud jim to zdravotní stav dovoluje, mladší senioři rádi cestují, a tak častou motivací bývá přání domluvit se na zahraniční dovolené. V kurzech pak vítají konverzační témata jako odbavení na letišti, ubytování v hotelu apod. Jednou z dalších nejčastějších motivací ke studiu cizího jazyka pro seniory bývají jejich vnoučata. Senioři chtějí umět alespoň základy cizího jazyka, aby v očích nejmladších členů širší rodiny „obstáli“, ale také například proto, aby jim dokázali pomoci s domácími úkoly. Mnozí studenti kurzů si studiem cizího jazyka v seniorním věku plní dlouho odkládaný sen, který si z různých důvodů nemohli splnit dříve. Samozřejmě, pro mnohé je možnost studovat nový cizí jazyk zdrojem nového poznání a rozšíření obzorů.“

Na specifika jazykové výuky pro seniory jsme se dotázali opět paní doktorky Ladislavy Knihové. „Jazyková výuka v oblasti rozvoje metodiky vlastní výuky doznala velkého pokroku. Nyní je součástí poměrně nové disciplíny s názvem gerontopedagogika v rámci vzdělávání dospělých. Nově získané poznatky z této oblasti zcela proměnily výukové postupy lektorů cizích jazyků v kurzech pro seniory. Pedagogicky dobře připravený lektor jazykového kurzu pro seniory musí brát v úvahu řadu faktorů. Studenti v seniorním věku jsou zvyklí převážně na gramaticko-překladovou metodu cizího jazyka, a tak pro ně moderní metody výuky mohou působit nezvykle. Důležité je detailní vysvětlení instrukce, co mají přesně dělat, proč to děláme a čeho tím snáze dosáhneme. Obzvláště citlivá je otázka zařazení technologií do výuky (audio, video, on-line cvičení, výukové filmy apod.). Řešení opět spočívá v postupném, velmi citlivém zařazování těchto nových prvků do výuky, až si na ně senior v roli studenta zvykne a přijme je za své. Výuka fonetiky spojená s procvičováním správné výslovnosti jednotlivých slov a slovních spojení v cizím jazyce a větné intonace může též narážet na určitý ostych u dříve narozených studentů. Pedagog volí velmi citlivě individuální přístup ke studentovi. Motivační pochvala za každý malý úspěch dokáže zázraky. Výuka jazykových kurzů by měla vždy probíhat v příjemném prostředí, které je dobře osvětleno. Důležité jsou např. i pohodlné židle. Výukové celky mohou být rozděleny i několika kratšími přestávkami, aby senior mohl dodržovat pitný režim. Dnes již víme, že vzdělávací instituce by měly nabízet kurzy cizích jazyků pro seniory odděleně od běžných kurzů pro dospělé. Dojde tím k vytvoření mnohem lepších podmínek pro výuku seniorů, což je zárukou i většího úspěchu těchto studentů. V kurzu navazují nová přátelství a na hodinu se těší. Moderní lékařská věda hovoří i o studiu cizího jazyka v souvislosti se zlepšením psychické kondice seniorů, což samo o sobě může významným způsobem oddálit například pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby.“

Příležitostí pro studium cizího jazyka ve specializovaných kurzech pro seniory je celá řada. Jsou převážně koncentrovány do velkých měst. Stačí zadat do vyhledávače „kurzy angličtiny pro seniory“ a nabídka je opravdu velká – od jazykových škol až po specializované akademie. V této souvislosti nás zajímaly zkušenosti s pořádáním kurzů pro seniory v regionech. Takové kurzy již mnoho let pořádá
i mostecká pobočka VŠFS v rámci Univerzity 3. věku. Oslovili jsme proto s dotazem Bc. Martinu Sovanu, která má organizaci jazykových kurzů přímo na starosti. „O jazykové kurzy je mezi seniory stálý zájem již od zahájení Univerzity 3. věku ve studijním středisku Most v letním semestru 2005/2006. Celkem od zahájení Univerzity 3. věku v roce 2006 do roku 2021 proběhlo 62 kurzů anglického jazyka, 38 kurzů německého jazyka a 1 kurz biblické hebrejštiny.“ Pandemie způsobená virem COVID-19 velmi negativně ovlivnila i průběh jazykových kurzů, neboť přechod na online vzdělávání má u generace seniorů svá specifika. Jak se tedy na nový školní rok připravuje Univerzita 3. věku provozovaná pod záštitou VŠFS v Mostě? Martina Sovana k tomu poznamenává: „V nadcházející nabídce zimního semestru 2021/2022 zvažujeme opět zařazení výuky jazykových kurzů. V souvislosti s předpokládaným vývojem pandemie zkusíme nyní nabídnout jazykovou výuku nově on-line. Důležitou podmínkou pro její realizaci bude technické vybavení studentů seniorů a úroveň jejich počítačových dovedností. “

V přípravě na online výuku je tedy potřeba poskytnout našim seniorům pomocnou ruku, a to minimálně při získání potřebných dovedností při ovládání on-line výukového prostředí MS Teams, popř. ZOOM či jiného, v němž výuka probíhá, popř. při zapůjčení či získání zdarma potřebného vybavení (PC, notebook apod.). Doufejme, že vývoj pandemie brzy dovolí návrat ke klasické prezenční výuce, a to především proto, že není přijatelné, aby se část našich seniorů nemohla výuky zúčastňovat jen proto, že nemají patřičné technické vybavení, připojení k internetu či potřebné počítačové dovednosti.

Celou problematiku výuky cizích jazyků pro seniory bychom rádi doplnili i o pohled lektorky kurzu angličtiny Univerzity 3. věku. Odborná asistentka Katedry jazyků VŠFS Mgr. Štěpánka Hronová, MBA se podělila o své zkušenosti takto: „Výuka jazyků u seniorů má svá specifika zejména s ohledem na nutnost uzpůsobit vedení kurzu a používané metody potřebám této cílové skupiny. Práce se studenty – seniory je i vzájemně velmi obohacující, pokud lektor dokáže vytvořit bezpečný prostor pro sdílení zážitků
a zkušeností. Účastníci se v jazyce postupně zdokonalují a nad fotografiemi nebo i připravenou PowerPointovou prezentací dokáží hovořit v angličtině například o svých cestách do zahraničí či setkáních s anglicky mluvící rodinou jejich snachy nebo zetě. Senioři mohou díky speciálně vytvořeným vzdělávacím kurzům aktivně a smysluplně strávit svůj volný čas a mnohdy zde vznikají i nová přátelství. VŠFS tak plní i sociální roli v regionu a funguje v tomto ohledu jako komunitní centrum. Práce s touto věkovou skupinou mě vždy velmi bavila, studenti bývají pečlivě připraveni a motivováni. “

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se dlouhodobě věnuje podpoře vzdělávání dospělých. Připomeňme jeden z úspěšných projektů s názvem „Vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje“, který probíhal již v období 2004-2008. Jeho výsledkem byla i velmi přínosná monografie „Učíme se po celý život? – O vzdělávání dospělých v České republice“. Bylo by velmi potřebné, aby se podobně úspěšné programy podpory realizovaly i v nadcházejícím období. Jejich zacílení by bylo vhodné např. na tvorbu speciálních učebnic a pracovních sešitů s větším písmem, audio programů a dalších multimediálních pomůcek. Je logické, že nová generace studentů – seniorů bude přicházet již s lepšími počítačovými dovednostmi a budou více využívat i nabídky on-line kurzů. Pravidelná návštěva vzdělávacího kurzu je pro seniory příležitostí sociálního kontaktu se skupinou vrstevníků a nabízí vskutku smysluplné trávení volného času. Jazykový kurz se tak stává důležitým nástrojem sociálního začleňování, což je myšlenka vyjádřená a podporovaná i v dlouhodobých strategických materiálech MPSV. Naši senioři během svého života vykonali mnohé pro naši společnost. Nyní je tedy ten správný čas, aby společnost dlouhodobě pomáhala vytvářet potřebné podmínky pro celoživotní vzdělávání svých občanů se zvláštním zřetelem na potřeby stříbrné generace.

Požádali jsme význačného britského odborníka na oblast firemního vzdělávání a Public Relations a mistra slova pana Boba Littla, spolupracovníka Education online , aby nám pomohl vysvětlit jednu z častých chyb, které se dopouštějí uživatelé angličtiny, pro které není angličtina mateřským jazykem, a to od studentů až po akademiky. Rozpoznat a správně použít aktuálně velmi frekventovaná slova
DIGITIZATION X DIGITALIZATION
je tak trochu překladatelský oříšek.
Inu, nejlépe je zeptat se přímo odborníka.

The English playwright and poet, William Shakespeare (1564 – 1616) is credited with adding at least 1700 words to the English language. While sceptics argue that most of these were already words in common usage and Shakespeare was merely the first to record them, scholars agree that he originated at least 422 words.

Shakespeare seems to have known something about coining a neologism (new word). His play, ‘Romeo and Juliet’ contains these lines, “What’s in a name? That which we call a rose by any other name would smell as sweet.”

While coining a neologism appears to be easy, difficulties can arise in defining what the new word means. Take ‘digitization’ and ‘digitalization’ for example. What do they mean – and are they synonymous?

Dismissing one meaning of digitalization – the medicinal administration of digitalis, a substance manufactured by the foxglove plant – both words, in both business and general contexts, relate to the application of technology.

Digitization refers to the process of converting information into a digital format. Basically, this means taking analogue information and encoding it into zeroes and ones so that computers can store, process and transmit it. It’s a process that has been going on, to some degree, for at least the last 60 years. Affecting aspects of everyone’s life, digitization is most notable – and easily identifiable – in corporate life.

Depending on who you ask, digitalization may be the same thing – in the same way that Americans say ‘oriented’ where British English speakers say ‘orientated’. Slightly different words have the same meaning but which version you use will depend on your background, culture and intended audience.

However, technology analyst Gartner believes that, ‘Digitalization is the use of digital technologies to change a business model and provide new revenue and value-producing opportunities; it is the process of moving to a digital business.’ If you want to be even more confused, you can try the IGI Global website which gives no less than 33 definitions of digitization. Each definition is slightly different from the other 32.

Writing for the Forbes website, Jason Bloomberg argues that digitization and digitalization have distinct, separate meanings. In his view, digitization refers to the information being processed (into digital form from analogue), while digitalization refers to the process whereby the information is transferred from analogue to digital form.

Bloomberg quotes J. Scott Brennen, Doctoral Candidate in Communication, and Daniel Kreiss, Associate Professor, both at the University of North Carolina School of Media and Journalism, as defining digitalization with reference to how people interact. In their view, as people’s choice of communications moves from analogue technologies (such as snail mail and telephone calls) to digital ones (email, chat, social media and so on), so these communication channels become digitalized.

We can all agree that digitization has transformed the world and digitalization is still transforming the world of work – so much so that the acquisition of digital skills has now become a prerequisite for both individual and corporate success. Yet it would be wise to check, if possible, whether someone using the word ‘digitalization’ is using it to mean digitizing information or the specific process of digitizing that information.

Having settled that issue – digitizing information and/or processes – there is still the issue of agreeing the definition and scope of the increasingly used phrase, ‘digital transformation’. While digitization and digitalization are about technology, digital transformation is about the customer – but that is the subject for another article.

If we are confused by all this, we could fall back on Shakespeare’s philosophy on neologisms. Or, perhaps, we could take a leaf out of the book of the nineteenth century English writer, Lewis Carroll. In ‘Through the Looking Glass’, he wrote: “When I use a word,” Humpty Dumpty said in rather a scornful tone, “it means just what I choose it to mean — neither more nor less.”

By Bob Little

Bob Little is a UK-based writer, commentator and publicist, specialising in the corporate learning industry. Yet he is so much more – with interests, and skills, in such fields as music, history and sport. Having graduated – in economics – from University College Cardiff, part of the University of Wales, Bob became a journalist and editor specialising in the corporate training/ learning sector. He was introduced to what became the corporate online learning technologies industry in May 1990. Bob works globally and his work is published around the world. He advises and helps promote the interests of a number of organisations around the world – ranging from small, niche organisations to large enterprises.

For further details, contact Bob via bob.little@boblittlepr.com

Znalost angličtiny a dalších jazyků – tím míníme tu opravdovou, poctivou znalost – je vstupenkou do zcela jiného života. Jaký je to život? Sami to zajisté tušíte…

Především je to život zajímavý: mohu si přečíst nejnovější informace ze všech oborů v angličtině neprodleně po jejich zveřejnění.

Dále je to život plný příležitostí: mohu reagovat na jakoukoliv pracovní nabídku. Pouhé porovnání pracovních pozic s angličtinou a bez angličtiny poskytuje okamžitý přehled o tom, jaká bude vaše životní úroveň.

Chcete se vydat na vědeckou dráhu? Bez angličtiny se členem mezinárodního vědeckého týmu nestanete, bez angličtiny asi jen těžko něco vynaleznete, neboť nejnovější informace ze všech oborů jsou publikovány v angličtině.

Chcete cestovat? Znalost angličtiny vám to velmi usnadní. Nebudete se bát cestovat sami, všechny nápisy pro vás budou srozumitelné, ale především si budete moci skutečně popovídat s lidmi v dané destinaci, což může být nejen zajímavé, obohacující, ale může to být zdrojem nových příležitostí.

Chcete si založit strojírenskou firmu? Ano, velmi potřebné, ale vaši nejlukrativnější zákazníci vám budou zasílat poptávky i výkresy v angličtině. Chcete si pořídit moderní strojní vybavení? Software bude většinou pouze v angličtině. Znalost angličtiny bude vaší velkou konkurenční výhodou.

…a tak bychom mohli pokračovat, neboť každé povolání od diplomata po kadeřnici je plné zajímavých příležitostí, pokud dobře zvládáte angličtinu a ideálně ještě minimálně jeden cizí jazyk.

A jak se angličtinu učíme v současnosti?

Představy většiny lidí o studiu cizího jazyka je plné zastaralých představ a mýtů, které dnes již nemají své opodstatnění. Dnešní zajímavá doba plná technologických vychytávek nám poskytuje celou škálu možností, jak se učit efektivně. Odborníci na výuku jazyků uplatňují celou řadu nových metodických postupů, které studujícího dovedou k cíli mnohem rychleji, než tomu bylo dříve.

Bez slovíček to nepůjde

Na běžnou domluvu s cizincem toho nepotřebujeme moc a vystačíme si s některou chytrou mobilní aplikací. Ale na uskutečnění některého z vysněných cílů to bez studia slovíček skutečně nepůjde. Jejich znalost, automatické vybavování v momentě, kdy je potřebuji, a schopnost přesně vyjádřit svou myšlenku nám dává určitý druh svobody v našem vyjadřování a minimálně skvělý pocit.

Seznamte se s novými studijními pomůckami

Jednou z nich je software na testování slovní zásoby DRILL s automatických vyhodnocením úspěšnosti. Stačí být dobře vybaven a můžete efektivně využívat čas potřebný ke studiu. Všechno půjde tak rychle, že budete sami překvapeni svými skvělými výsledky.

Je to opravdu jednoduché…stačí si nainstalovat program na testování slovíček

https://www.educationshop.cz/41-program-na-testovani-slovni…

a vybrat slovíčka pro malé i velké ve formě připravených databází pro program DRILL.

https://www.educationshop.cz/8-databaze-slovicek-pro-drill

A jak na to? Podívejte se, jak se učí celá rodina a ještě u toho mají zábavu.

https://www.youtube.com/watch?v=URj8nOHrFUY&t=17s

A máme pro vás tip: pokud jste nenašli mezi nabízenými databázemi právě tu vaši učebnici, máte dvě možnosti: buď si databázi se slovíčky vyrobíte sami (program je dostatečně flexibilní), nebo nám napište, o kterou učebnici se přesně jedná. Víme, že to je někdy obtížné, mnoho zahraničních učebnic používaných na našich školách a jazykových kurzech nedisponuje anglicko-českým slovníčkem. Stále pracujeme na dalších databázích, abychom mohli uspokojit co největší počet našich klientů.

A možná ještě jeden tip pro rodiče: až přijdete domů z práce, vaše ratolesti se mohou hned pochlubit „print screenem“ (fotografie obrazovky) s výsledkem jejich práce na nové lekci (na kolik % byli úspěšní), což může být velmi zajímavý výchovný motivační nástroj.

Máte další otázku? Neváhejte a napište na drillotazka@educationonline.cz  .

Za tým spolupracovníků Education online vám přeje hodně úspěchů v efektivním studiu

Ladislava Knihová

Pokud se vám náš článek líbil, přečtěte si i další témata na našem blogu.
Můžete také dát like na našem facebookovém profilu a pravidelně nás sledovat – tak vám nikdy nic důležitého neunikne

Dočetli jste článek a pomohl Vám?   

Dejte nám LIKE na našem profilu na Facebooku.  
Děkujeme.

Padající nůž je hovorový termín označující rychlý pokles ceny nebo hodnoty cenného papíru. Termín je běžně používán ve frázích jako: „Nesnažte se chytit padající nůž.“/ „Don’t try to catch a falling knife.“, což může být přeloženo: „Před nákupem počkejte, až se cena stabilizuje/až se cena nebude dále zhoršovat.“ / „Wait for the price to bottom out before buying it.“

Padající nůž se může rychle „odrazit ode dna“ / „rebound“ – v tzv. „whipsaw“ (strojaři znají typ dvoumužné pily tzv. pilu břichatku – populárně též nazývaná „kapr“) – nebo cenný papír může ztratit veškerou svou hodnotu, jako např. v případě bankrotu.

Be wise and don’t try to catch a falling knife!

Zdroj: www.investopedia.com

Do you want to read the whole article in English? Visit https://www.investopedia.com/terms/f/fallingknife.asp?utm_source=term-of-the-day&utm_campaign=bouncex&utm_term=19630219&utm_medium=email

Pokud se vám náš článek líbil, přečtěte si i další témata na našem blogu. Můžete také dát like na našem facebookovém profilu a pravidelně nás sledovat – tak vám nikdy nic důležitého neunikne

Dočetli jste článek a pomohl Vám?   

Dejte nám LIKE na našem profilu na Facebooku.  
Děkujeme.