Články pro studenty - angličtina | Education on line

STUDIJNÍ REŽIM ChatGPT, aneb když se umělá inteligence stane vaším osobním lektorem

PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA — Sun, 03 Aug 2025 06:39:55 +0000

Student jako aktivní spolutvůrce poznání.

Objevte nový studijní režim ChatGPT, který vás aktivně zapojí do učení.

OpenAI spustilo funkci „Studium a učení“, která promění ChatGPT v trpělivého průvodce procesem učení.

Jak funguje, komu pomůže a jak ho aktivovat?

Praktický návod.

Úvod

„I hear and I forget. I see and I remember. I do and I understand.“
— Confucius

Ve světě zahlceném informacemi zapomínáme, jak důležité je skutečně porozumět povrchově vnímané informaci. Učení se dnes často zkracuje na rychlé odpovědi, vyhledávání a pasivní příjem. Ale co kdyby existoval způsob, jak se znovu učit tak, že budeme myslet, chápat, rozumět i detailům a pamatovat si? Ano, přesně tak, jak to umějí skvělí učitelé, ovšem nyní i ve variantě online – kdykoliv a kdekoliv.

Právě to nabízí nový studijní režim ChatGPT. Nenabízí hotová řešení. Neodpovídá místo vás. Naopak – klade vám otázky, vede vás krok za krokem, přizpůsobuje se vašemu tempu. A hlavně: aktivně vás zapojuje do procesu učení.

Učení se tak stává cestou. A na té cestě jste vy – ne jako příjemce, ale jako spolutvůrce poznání.

Učení už není o biflování ani pasivním čtení. Nová funkce ChatGPT s názvem „Studium a učení“ přináší přístup, který vede k hlubšímu porozumění. Bez ohledu na to, zda jste student, lektor, nebo jen zvídavý samouk – tohle je změna, kterou byste měli poznat.

Co je „studijní režim“ ChatGPT?

Funkce „Studium a učení“ (v angličtině Study Mode) je novinkou, kterou OpenAI představilo v létě 2025. ChatGPT se v tomto režimu mění z generátoru odpovědí na otázky v osobního lektora:
– vede vás krok za krokem látkou,
– klade promyšlené sókratovské otázky (sokratovský dialog),
– pomáhá vám látku pochopit, ne jen si ji jen mechanicky zapamatovat,
– zadává vám jednoduché testy a zpětnou vazbu,
– přizpůsobuje se vašemu tempu (personalizace).

Výsledek? Místo rychlých odpovědí přichází opravdové porozumění.

Pro koho je tato funkce určená?

Tuto funkci ChatGPT (i neplacené verze) ocení zejména:

– Studenti všech stupňů – při doučování nebo přípravě na zkoušky.
– Lektoři a učitelé, kteří hledají inspiraci nebo pomocníka pro práci se skupinou i jednotlivci.
– Dospělí samouci – ideální pro jazyky, humanitní i přírodní vědy.
– Rodiče, kteří chtějí svým dětem pomoci s učením, ale necítí se být experty nebo nemají časové možnosti.

Jak studijní režim aktivovat (krok za krokem)

Otevřete ChatGPT (na počítači nebo v mobilní aplikaci).
Pod textovým polem klikněte na tlačítko „Nástroje“ (ikona dvou posuvníků).
Vyberte možnost „Studium a učení“ (ikona knihy ).
V chatu zadejte, co se chcete naučit, např.:
> „Pomoz mi pochopit základy pravděpodobnosti krok za krokem.“
> „Uč mě německá slovesa jako úplného začátečníka.“

Jak se ze studijního režimu navrátit zpět do režimu běžného?

Pokud už v dalším chatu nechcete pokračovat ve studijním režimu, stačí:
– Kliknout na „+ Nový chat“ (vlevo nahoře).
– Tím se ChatGPT přepne zpět do běžného režimu.

ChatGPT si pamatuje zvolený režim pouze v daném chatu. To znamená, že můžete mít paralelně otevřené různé konverzace – jednu pro studium, druhou pro rešerše nebo brainstorming.

Proč je to revoluční?

Tento režim vznikl ve spolupráci s učiteli, výzkumníky a odborníky na vzdělávání. Nejde o další „rychlou odpověď“, ale o přiblížení se skutečnému didaktickému vedení při učení – s respektem k tempu, chybám i vývoji každého uživatele. Je to AI, která vás postupně vede k cíli a nutí vás přemýšlet. Jste tedy plně zapojeni – ne jako pasivní příjemci hotových odpovědí, ale jako aktivní účastníci vlastního učení.
Právě tím se nový studijní režim staví proti časté kritice, že nás umělá inteligence zbavuje schopnosti myslet a oslabuje naši mentální kondici. Naopak: je-li využita jako nástroj podpory aktivního učení, může rozvíjet kritické myšlení, podporovat zvídavost a pomáhat porozumět souvislostem.

A co je možná nejdůležitější – probouzí v nás radost z objevování, která je základem každého opravdového poznání.

Výzva k akci

Vyzkoušejte nový režim Studium a učení v ChatGPT a objevte nový způsob, jak se vzdělávat – chytře, postupně a s radostí z porozumění.

Připravovaný webinář

Education online chystá praktický online workshop

„ChatGPT jako skvělý učitel: Staňte se spolutvůrcem vlastního poznání”,

kde si tento režim společně vyzkoušíme. Čtěte pravidelně náš blog a o Vašem zájmu o tento seminář nám napište na: webinar@educationonline.cz

Autorka článku: PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA, lektorka a mentorka v oblasti jazyků, marketingu a vzdělávání s umělou inteligencí

The post STUDIJNÍ REŽIM ChatGPT, aneb když se umělá inteligence stane vaším osobním lektorem first appeared on Education on line.

Marketing 6.0: Když se budoucnost stane realitou

PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA — Sat, 22 Feb 2025 22:34:45 +0000

Přichází nová éra marketingu, v níž se technologie snoubí s emocemi, značky proměňují zákaznickou zkušenost v imerzivní zážitky a do hry vstupuje příležitost nabídnout zcela nové komunikační prostředí. Metaverzum, umělá inteligence (AI) i blockchain vstupují do hry a utvářejí budoucnost marketingové komunikace. Kniha Marketing 6.0: Budoucnost ve znamení zážitků od Philipa Kotlera, Hermawana Kartajayi a Iwana Setiawana přináší výjimečný pohled na to, jak se marketing mění pod vlivem technologií nového věku. A nyní, díky chvályhodnému počinu nakladatelskému domu Grada, vychází i v češtině.

Překlad jako jedinečná výzva

Překlad knihy světového marketingového guru profesora Philipa Kotlera a jeho spoluautorů je nejen odbornou, ale především lingvistickou výzvou. Jak převést do češtiny pojmy jako immersive marketing, spatial marketing, non-fungible tokens nebo multisensory branding tak, aby si zachovaly svou významovou hloubku a byly srozumitelné českému čtenáři? Jak zachytit podstatu nových trendů, aniž by se vytratila jejich inovativnost? Byly to dny plné hledání co nejpřesnějších termínů, ale také bezesných nocí, kdy se zdálo, že máte ten správný výraz „on the tip of your tongue“, tedy na špičce jazyka, ale on si zrovna dává na čas…

Budoucnost marketingu v zážitkovém podání

Kniha Marketing 6.0 není jen o trendech, ale především o změně paradigmat. Jak využít AI pro personalizované zážitky? Jak funguje marketing ve světě, kde se hranice mezi realitou a virtuálním prostředím stírají? A jak mohou značky autenticky komunikovat ve věku, kdy je důvěra spotřebitelů vzácnější než kdy dříve?

Můj osobní příběh s touto knihou

Požadavek přeložit Kotlera přišel bezprostředně poté, co světlo světa spatřila má kniha AI Marketing Playbook: Jak Chat GPT a umělá inteligence mění svět marketingu. Současně jsem v té době na základě vlastního uvážení po 18 letech opustila svou univerzitu. Ano, bylo to neskutečně složité období, provázené nejistotou, ale právě tato kniha mi připomněla, že změna je především nová příležitost. Obratem jsem dostala novou šanci působit na Anglo-americké univerzitě v Praze i na MÚVS ČVUT. Další změny, nové systémy, nové předměty a jejich pečlivá příprava. Můj web www.educationonline.cz kvůli všem těmto časově náročným úkolům zůstal poněkud opuštěný, ale teď přichází čas ho znovu oživit. A jak lépe začít než s tímto projektem, který symbolizuje inovace, změny a budoucnost?

Předprodej už začal!

Pokud chcete být mezi prvními, kdo si knihu Marketing 6.0: Budoucnost ve znamení zážitků pořídí, můžete si ji už nyní objednat v předprodeji na webu nakladatelského domu Grada. Nechte se inspirovat nejnovějšími trendy a objevte, jak vypadá marketing budoucnosti!

Velké poděkování patří nakladatelství Grada za důvěru, s níž mě pověřili právě tímto překladem. Jak se říká – kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem – a v případě odborného překladu to platí dvojnásob. Každý jazyk má svá specifika, nuance a kulturní kontexty, které nelze jednoduše převést mechanickým překladem. Překládat knihu Marketing 6.0 Budoucnost patří zážitkům byla nejen obrovská výzva, ale i zodpovědnost. Jsem nejen marketér, ale především lingvista, který se intenzivně zajímá o odbornou marketingovou terminologii – a přiznávám bez mučení, že tuto část své práce skutečně miluji. Každé slovo, každý nový koncept bylo třeba nejen správně přeložit, ale především zasadit do kontextu tak, aby měl v češtině stejnou sílu a význam jako v originále.

Marketingová terminologie se neustále vyvíjí a já jako lingvista tělem i duší tento dynamický vývoj sleduji s nadšením. Proto také pravidelně připravuji Glosář marketingové terminologie pro každé číslo časopisu Marketing & komunikace České marketingové společnosti, kde se snažím nejen zachytit nejnovější trendy, ale také přispět k tomu, aby se odborný marketingový jazyk v češtině vyvíjel přesně a srozumitelně a nebyl plný anglicismů tak, jak to bohužel ve firemní realitě často vídáme.

Marketing 6.0 není jen knihou o trendech, ale průvodcem do budoucnosti, která se odehrává právě teď. Ať už jste marketér, podnikatel, učitel marketingu, student, nebo jen zvědavý nadšenec, který miluje inovace, nechte se inspirovat a připravte se na novou éru marketingu – éru, kde technologie nejsou jen chladným nástrojem, ale mostem k hlubšímu, emotivnějšímu a imerzivnějšímu propojení značek se zákazníky.

Přeji vám, ať vám tato kniha otevře nové obzory stejně, jako otevřela mně při práci na jejím překladu.

Nechť je pro vás zdrojem inspirace, nových myšlenek a především radosti z objevování!

Ladislava Knihová, překladatelka

The post Marketing 6.0: Když se budoucnost stane realitou first appeared on Education on line.

Budoucnost překladů v éře umělé inteligence: AI překládá, ale člověk tomu dává smysl

PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA — Sun, 28 Jan 2024 01:24:58 +0000

Zdroj: aplikace DALLE-3 na základě promtu autorky

Umělá inteligence (AI) proměňuje různá odvětví doslova k nepoznání. Příchod generativních konverzačních a multimodálních modelů, jako je ChatGPT PLUS a desítky speciálních aplikací, přináší nové rozměry a možnosti komunikace, ať už se týká mluveného slova nebo písemného vyjadřování, a to jak v běžné promluvě, tak i v odborném stylu. Po dlouhé období, kdy se zdálo, že autentičnost jazyka ustupuje do pozadí ve prospěch zjednodušených komunikačních metod jako jsou například emotikony, se nyní objevuje příležitost posunout naši komunikaci a schopnost vyjadřování v mateřském i cizím jazyce na vyšší úroveň. Měnící se technologie přináší pro překlad textu do cizího jazyka dříve netušené možnosti. Jak by však měli uživatelé automatických překladačů přistupovat k jejich používání a v jakých situacích by se jim měli vyhnout? Jak se transformuje role překladatelů v éře umělé inteligence?

Tento článek je určen všem, kteří mají zájem pochopit tyto změny a cíleně je využívat ke svému prospěchu.

Význam lidského dotyku v překladech

Automatické překladače jsou velkou pomůckou pro všechny, pro které je přirozené vyjadřování v cizím jazyce zatím ještě vzdálenou metou. Kromě Google Translator si velkou oblibu získala aplikace DeepL, v jejíž DNA se usídlila AI a jejíž výsledky jsou překvapivě blízké přirozenému lidskému vyjadřování. Ano, čtete správně. Blízké, ale nikoliv identické.

Záleží však na typu textu, pro který je jejich použití vhodné. Jedná-li se jen o zběžné porozumění cizojazyčnému textu pro vlastní účely, pak není potřeba váhat ani minutu. Zde svou roli splní na výtečnou. Aplikace DeepL má navíc uživatelsky velmi užitečnou funkci nabídky synonymického vyjadřování a množství návrhů na stylistické vyladění našeho textu. Zde oceňujeme pohotovost při nutnosti rychle porozumět cizojazyčnému textu. Toto je příklad, kdy AI skvěle zvládá porozumění a překlad cizojazyčného textu.

Nicméně, pokud jde o překlad vlastního textu v mateřském jazyce s úmyslem jeho veřejné publikace v cizím jazyce, je třeba postupovat opatrně. Překladače mohou poskytnout solidní základ, ale jemnosti a nuance jazyka často vyžadují lidský zásah. To platí obzvlášť pro texty, které obsahují odbornou terminologii, mají specifický styl nebo potřebují zachovat kulturní kontext. V takových případech je nezbytná kontrola a úprava člověkem – profesionálním překladatelem, který dokáže zajistit, že konečný překlad je nejen gramaticky správný, ale také stylisticky přiléhavý a kulturně citlivý.

Překladatel hraje klíčovou roli v zachování kontextu, specifik, jemností a kreativity jazyka. Zamysleme se nad těmito příklady.

Literární text
Překlad literárních děl, jako jsou romány, poezie a divadelní hry, vyžaduje hluboké pochopení nejen jazyka, ale i kultury, historického kontextu a autorského stylu. Překladatel dokáže zachovat subtilní nuance a estetickou hodnotu originálu.

Právní dokumenty
Právní texty, jako jsou smlouvy, legislativa nebo soudní rozhodnutí, vyžadují extrémní přesnost a znalost právní terminologie a systémů. Překladatel musí zohlednit nejen jazyk, ale i právní systém a kulturu cílové země.

Vědecké a odborné texty
Při překladu odborných textů, jako jsou lékařské studie, technické manuály nebo vědecké články, je důležitá přesnost a znalost specifické terminologie. Překladatel musí pochopit kontext a zabezpečit, že význam je přenesen správně. Zde je přímo zodpovědný za věcnou správnost textu přeloženého do cizího jazyka.

Marketingové a reklamní materiály
Překlad reklamních a marketingových materiálů vyžaduje nejen lingvistickou zručnost, ale také kreativitu a cit pro kulturní nuance. Úspěšný překlad musí rezonovat s cílovým publikem a zachovat původní marketingový záměr.

Filmové a televizní titulky
Při překládání titulků je nezbytné zachovat nejen dialogy, ale také přenést kulturní reference, humor a emocionální podtext, což vyžaduje citlivý přístup a schopnost adaptace. Špatný překlad divák pozná okamžitě.

Webové stránky a software
Lokalizace webových stránek a softwaru nezahrnuje pouze překlad textu, ale také adaptaci na místní kulturu, právní normy a uživatelské chování. Zde je potřeba kombinace jazykových dovedností a technického porozumění.

Ve všech těchto případech je lidský činitel nejen překladatelem, ale také kulturním mediátorem, který je schopen zachovat a přenést hlubší význam a kontext originálního textu.

Vývoj dovedností překladatelů v éře AI

S nástupem umělé inteligence a strojového učení došlo k významným změnám v roli překladatelů. Jednou z klíčových oblastí, kde se tato změna projevuje, je post-editing strojového překladu. Překladatelské nástroje založené na AI, jejichž funkcí je strojový překlad, poskytují rychlé a efektivní překlady, ale velmi často tyto výstupy postrádají nuance a kontext, které mohou jsou vlastní pouze člověku. Příkladů, kterých si všímáme dnes a denně, jsou stovky. Jedny z nedávných lokalizací televizních pořadů, které jazykovou revizí určitě neprošly, zahrnují perličky jako např. „kabelový most“ (místo lanový most) či legendární letadlo „Mitsubishi NULA“ (místo Mitsubishi ZERO). Ano, i nepřeložit je někdy umění a expertní dovednost. Takto byste si určitě nepřáli, aby vaše překlady vyzněly.

Co je post-editing

Post-editing, často označován jako post-editace, je proces, při kterém lidský překladatel upravuje a zlepšuje text, který byl nejprve přeložen strojově. Tento proces zahrnuje nejen opravu chyb, ale také úpravy pro zlepšení srozumitelnosti, přirozenosti a přesnosti textu. Cílem je zajistit, aby konečný překlad splňoval stejné standardy kvality jako tradiční lidský překlad a aby vyzníval v duchu ústrojnosti cílového jazyka.

Kdo je post-editor

Post-editor je překladatel, který se specializuje na post-editaci. Tito profesionálové musí mít hluboké jazykové znalosti a dovednosti, stejně jako pochopení pro specifika strojového překladu. Post-editor nejen opravuje gramatické chyby nebo překlepy, ale také zasahuje do textu tak, aby odpovídal kulturním a stylistickým standardům cílového jazyka a zachovával původní význam a nuance originálního textu.

Význam role vzdělaného a kvalifikovaného post-editora roste, jelikož stále více překladatelských agentur a organizací začíná využívat strojový překlad jako první krok v procesu překladu. Tím, že kombinují rychlost a efektivitu strojového překladu s lidským dotykem a expertním přehledem, dokáží vytvářet překlady, které jsou nejen rychlé, ale také kvalitní a věcně správné.

Využití AI v překladatelské praxi

Na tomto místě je vhodné se zamyslet na tím, jak AI podporuje vzdělávání a rozvoj dovedností překladatelů a jak pomáhá např. při rešerši textů či upozorňuje na nedostatky v přeloženém textu, které jsou pro člověka obtížně odhalitelné.

AI má významný dopad na vzdělávání a rozvoj dovedností překladatelů, stejně jako na jejich pracovní postupy. Zde jsou konkrétní příklady, jak AI pomáhá v těchto oblastech:

Interaktivní jazykové vzdělávání: AI umožňuje vytváření interaktivních a flexibilních jazykových vzdělávacích platforem, které pomáhají překladatelům zdokonalovat své jazykové dovednosti. Tyto nástroje poskytují okamžitou zpětnou vazbu, například opravují chyby v gramatice a slovní zásobě, což umožňuje překladatelům rychle se učit a zlepšovat. Tuto roli nemusí plnit jen interaktivní jazykové programy, ale skvělým učitelem, v jehož jádru je též AI, je i velmi nápomocná aplikace Grammarly (www.grammarly.com).
Podpora v rešerši a identifikaci nedostatků v překladech:
- SDL Trados Studio: Tento software je jedním z nejrozšířenějších nástrojů pro profesionální překladatele. Nabízí pokročilé funkce pro správu terminologie, automatické překlady a podporu rešerše. Trados také umožňuje překladatelům identifikovat a opravovat opakující se chyby v textu.

- memoQ: memoQ je další oblíbený nástroj pro správu překladatelských projektů, který poskytuje výkonné možnosti pro vyhledávání a analýzu textu. Má funkce pro kontrolu konzistence terminologie a detekci chyb ve výstupu strojového překladu.

- Google Scholar a jiné akademické databáze: Pro rešerši a ověřování informací v odborných textech jsou užitečné akademické databáze jako Google Scholar. Tyto nástroje umožňují překladatelům vyhledávat odborné články, studie a další zdroje, což je nezbytné pro přesný překlad odborných textů.

- Slovníky Lingea: Lexicon 7 a celá řada dalších specializovaných slovníků pro váš počítač pracuje s velkým korpusem bilingvních textů. Tyto slovníky mohou pomoci překladatelům najít, jak konkrétně jsou slova nebo fráze používána v různých kontextech. Také slovníky HandyLex pro chytré telefony a tablety jsou off-line aplikace určené k pohodlnému a rychlému vyhledávání hesel. Přinášejí spoustu užitečných funkcí uživatelům, kteří potřebují mít slovník stále u sebe. V současnosti můžeme pracovat se slovníky pro angličtinu, němčinu, ruštinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu, a to ve dvou velikostech – kapesní a velký pod označením Plus.

- Slovníky jako mobilní aplikace: Zde můžeme jmenovat některé osvědčené tituly, s nimiž má autorka tohoto článku velmi pozitivní zkušenost. Jedná se o mobilní aplikace s ozvučenými výrazy a často i celými ozvučenými větami jak v britské, tak v americké angličtině, které máte vždy po ruce a které pracují s výkladem příslušných pojmů. Za všechny uveďme OALD – Oxford Advanced Learner‘s Dictionary, a to již 10. vydání.

- Grammarly a podobné nástroje pro korekturu: Pro identifikaci gramatických a stylistických chyb v textu se hodí nástroje jako již zmíněná aplikace Grammarly. Tyto nástroje umožňují rychlou a efektivní kontrolu textu, což je užitečné při finální revizi překladu.

- ChatGTP-4 pro rešerše a získávání informací: AI může rychle prohledávat rozsáhlé databáze a internet s cílem shromažďování informací, vyhledávání definic a ověřování správnosti užívání specifické terminologie. To pomáhá překladatelům při rešerši a zajišťuje, že jejich překlady jsou přesné a aktuální. Ke stejnému účelu poslouží i Microsoft Copilot, což je chatbot vyvinutý společností Microsoft. Je založen na velkém jazykovém modelu a byl spuštěn jako Bing Chat 7. února 2023 jako vestavěná funkce pro Microsoft Bing a Microsoft Edge.

V těchto oblastech AI slouží jako mocný nástroj, který rozšiřuje schopnosti a efektivitu překladatelů, umožňuje jim se věnovat složitějším a kreativnějším aspektům překladu, a zároveň zvyšuje celkovou kvalitu a přesnost jejich práce.

Mýty a nedorozumění o AI v překladech

V souvislosti s rostoucím využíváním AI v překladatelském sektoru se objevuje několik mýtů a nedorozumění, které je důležité důrazně vyvrátit:

Mýtus 1: AI může plně nahradit lidské překladatele

Varování: Předpoklad, že AI může plně nahradit lidské překladatele, je zavádějící a potenciálně nebezpečný. AI a strojové překladové nástroje jsou sice účinné v rychlém zpracování velkých objemů textu, ale často nedokáží zachytit nuance, kulturní kontext a jemnosti jazyka, které jsou klíčové pro přesný a kvalitní překlad. Věřit, že AI může plně nahradit lidské schopnosti v překladu, může vést k vážným chybám a nedorozuměním, zvláště v citlivých oblastech jako jsou právní, lékařské a literární texty. Tyto chyby mohou mít za následek např. i citelné ztráty, jak finanční, tak i jiné.

Mýtus 2: AI dokáže přeložit jakýkoli jazyk bez chyb

Varování: AI založená na strojovém učení se neustále vyvíjí, ale stále je daleko od schopnosti překládat jakýkoli jazyk bez chyb. Strojový překlad může být náchylný k chybám, ztrátě významu a nesprávné interpretaci, zejména v jazycích s menším množstvím dostupných dat pro trénink. Nadměrná závislost na AI bez lidské kontroly může vést k nepřesnostem a nesprávným překladům, což může mít závažné důsledky, zvláště v právních a lékařských dokumentech.

Tyto mýty odhalují nedostatek porozumění tomu, jak AI ve skutečnosti funguje a co dokáže. Je důležité mít realistická očekávání a respektovat, že ačkoliv AI je mocným nástrojem, je stále daleko od nahrazení lidského úsudku, empatie a hlubokého porozumění jazyku. V překladatelském sektoru je tedy nutné AI vnímat jako pomocníka, nikoli jako plnohodnotnou náhradu lidského překladatele.

Budoucnost překladatelských služeb s AI

Budoucnost překladatelských služeb je úzce spjata s rozvojem a integrací umělé inteligence (AI), ale je důležité zdůraznit, že AI nenahradí lidské překladatele, spíše s nimi bude spolupracovat a poskytovat podporu, a to neúnavně a nepřetržitě v módu 365/7/24.

Spolupráce překladatelů s AI

V budoucnu se očekává, že AI bude stále více využívána jako nástroj pro zvýšení efektivity a rychlosti překladatelských procesů. AI bude sloužit jako pomocník při zvládání rutinních a opakujících se úkolů, což umožní lidským překladatelům soustředit se na složitější, kreativní a subjektivní aspekty překladu.

Vylepšení kvality a přesnosti překladu

AI bude pokračovat ve vývoji a zdokonalování, což povede k větší přesnosti strojových překladů. Nicméně, lidský překladatel bude i nadále nezbytný pro revizi a úpravu výstupů AI, aby zajistil, že překlad je nejen správný, ale také zachovává původní význam, styl a kulturní kontext.

Personalizace a adaptace

AI bude schopna nabízet personalizované překladatelské služby založené na specifických potřebách a preferencích klientů. To zahrnuje možnost učení se a adaptace na specifické jazykové styly nebo terminologii konkrétních klientů či odvětví. Práce s příslušnou tonalitou výpovědi je již dnes standardem.

Zvýšení přístupnosti a rozmanitosti jazyků

Rozvoj AI v překladech může také vést ke zvýšení přístupnosti jazykových služeb pro méně běžné jazyky, které tradičně nebyly dostatečně podporovány.

Etické a bezpečnostní výzvy

S rostoucím využitím AI se objevují i otázky týkající se ochrany dat, soukromí a etiky. Tyto otázky budou vyžadovat pečlivou pozornost a regulaci.

Vzhledem k těmto vývojovým trendům je zřejmé, že AI bude mít zásadní vliv na překladatelské služby, ale role člověka ve skutečně kvalitních překladech zůstane nezastupitelná. Překladatelé, kteří se budou schopni adaptovat na nové technologie a využít je ve svůj prospěch, budou mít klíčovou roli v budoucím vývoji překladatelského odvětví.

Zdroj: aplikace DALLE-3 na základě promtu autorky

Co dodat závěrem?

V éře, kdy umělá inteligence otevírá nové horizonty, stojíme na prahu revoluce v překladatelských službách. Představa robotů a AI, kteří přemýšlí a rozjímají nad nuancemi jazyka, jako ilustruje přiložený obrázek, není zdaleka sci-fi fantazií, ale spíše metaforou pro to, jak v budoucnu hluboko mohou tyto technologie zasahovat do umění překladu.

AI bude s lidskými překladateli spolupracovat, učit se od nich a pomáhat jim rozšiřovat hranice možného. Překladatelé, kteří se nebojí této spolupráce, získají mocný nástroj, který obohatí jejich práci a posune ji na novou úroveň přesnosti a efektivity. V tomto novém světě, kde se lidská kreativita snoubí s AI, budeme svědky nejen zlepšení stávajících překladatelských procesů, ale i vzniku zcela nových přístupů k jazyku a komunikaci.

Slovo autorky

Angličtinou se zabývám celý svůj profesní život jako překladatel, pedagog a nadšený fanoušek a propagátor odborné terminologie. Měla jsem tu unikátní příležitost studovat u takových veličin jako prof. Martin Hilský, amerikanista Radoslav Nenadál či Miroslav Jindra. Všechny mám v paměti z Filozofické fakulty Karlovy Univerzity jako skvělé pedagogy, vynikající překladatele a především obdivuhodné osobnosti.

The post Budoucnost překladů v éře umělé inteligence: AI překládá, ale člověk tomu dává smysl first appeared on Education on line.

PF 2024

PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA — Sun, 24 Dec 2023 12:06:25 +0000

The post PF 2024 first appeared on Education on line.

Vliv globálních exogenních šoků na spotřebitelské chování a marketingové trendy

doc. Ing. Lubomír Civín, CSc., MBA — Fri, 30 Dec 2022 13:01:37 +0000

Případová studie z let 2020-2023

Rozsah a dopady vnějšího prostředí představovaného globálním ekonomickým vývojem na chování spotřebitelů a možnosti jejich ovlivňování marketingovými nástroji velice zřetelně ukázal vývoj po roce 2019. Od konce tohoto roku začaly působit na českou, evropskou a v konečném důsledku i celosvětovou ekonomiku tři klíčové exogenní šoky přicházející z prostředí globálního hospodářství.

V podstatě lze říci, že všechny tři, ačkoli měly různý původ mají charakter přicházející z vnějších zdrojů. První byla globální pandemie COVID 19, která do značné míry ochromila ekonomiky většiny zemí světa, způsobila propad v ekonomické aktivitě řady odvětví ve vzájemně se řetězících krizových jevech. Na pandemii pak v podstatě plynule navázala energetická krize v Evropě reprezentovaná šokovým zvýšením cen energií pro výrobce i spotřebitele, což následně vyvolalo nebývalý vzrůst cen v podstatě veškerého zboží a řady služeb a vedla k v posledních desetiletích nebývalé inflaci. Tyto dva šoky se následně propojily s krizí vzniklé na základě válečného konfliktu na Ukrajině.

Z pohledu spotřebitelského chování jsou jednoznačně identifikovatelné trendy, k nimž se v první řadě řadí zadržovaná spotřeba v době pandemie, vystřídaná v postpandemickém období zvýšeným sklonem k utrácení (což v podstatě byl primární relativně mírný impuls startující pozdější vysokou inflaci) povzbuzovaná nebývale štědrou politikou vládní finanční podpory řady zasažených odvětví s jednoznačným cílem zachování spotřebitelské poptávky a udržení zaměstnanosti v zasažených odvětvích.

Pandemie taky narušila funkčnost globálních hodnotových a dodavatelských řetězců, což se rovněž odrazilo v nárůstu neuspokojené poptávky po některých typech zboží závislých na těchto řetězcích (typickým příkladem byl trh s osobními automobily trpícím nedostatkem elektrotechnických komponentů na jejich kompletaci). Obrovská rozkolísanost cen primárních energetických zdrojů ( od záporných cen na ropu v krátkém období 2021, po šokový růst do astronomických výšek v následujícím roce) vyvolaly energetickou krizi, která dál poškodila obnovu ekonomiky v post-pandemickém roce a podpořily proinflační tendence s negativními dopady. Válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila, jelikož rozhodnutí na obou stranách konfliktu nasadily silný kalibr geopolitických a geoekonomických prostředků k dosažení vojensko-politických cílů. I když byly cíleny na dosažení rychlých efektů, jejich negativní projevy mají dopad na obyvatelstvo všech do konfliktu přímo i nepřímo zapojených zemí. To napomáhá dalšímu zrychlování inflace, poklesu kupní síly značných částí obyvatelstva se všemi dopady na jejich ekonomické a sociální postavení a spotřebitelské chování.

Z pohledu marketingu jsou tyto exogenní šoky charakterizovatelné zásadními pohyby všech složek marketingového mixu, primárně vyvolanými cenovými změnami s následným poklesem poptávky, změnami v distribuční síti a prodejních kanálech, spotřebitelské i pracovní kultuře, propagaci, či v úpravách a záměnách produktů reagujícími na tržní situaci. Pandemie urychlila digitalizaci v různých odvětvích , které jsou s ní spojeny jako je e-commerce, práce z domu, a to i z hlediska forem prodeje a jeho propagace ( např. boom influencerů). Urychlují se rovněž strukturální změny spojené s energetickou transformací a klimatickou změnou (solární boom, tepelná čerpadla a další technologie spojená s obnovitelnými zdroji).

Řada těchto trendů zřejmě bude mít dlouhodobý efekt, případně zůstanou běžnou součástí firemní i spotřebitelské kultury v řadě oborů. Evidentně budou mít i zpětnou vazbu na vzájemný poměr mezi procesy globalizace a deglobalizace, které se v současnosti adaptují na nové podmínky.

O autorovi

doc. Ing. Lubomír Civín, CSc., MBA

Ekonom, absolvent VŠE, specializace zahraniční obchod a světová ekonomika v Bratislavě a Hochschule St. Gallen ve Švýcarsku. Řadu let pracuje v akademické sféře. Působil na několika veřejnoprávních i soukromých vysokých školách v ČR, SR i v zahraničí jako docent, či hostující profesor oboru světová ekonomika a mezinárodní obchod. V současnosti přednáší na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze. Působil také v praktické ekonomice jako poradce v projektech pro domácí i mezinárodní korporace a mezistátní instituce (Světová banka, Evropská komise, Program Phare) doma I v zahraničí, později ve vrcholných řídících funkcích podnikatelských subjektů působících v oblasti mezinárodních financí ve střední Evropě.

The post Vliv globálních exogenních šoků na spotřebitelské chování a marketingové trendy first appeared on Education on line.

International Staff Week at The University of Finance and Administration

PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA — Tue, 06 Dec 2022 05:26:21 +0000

International Staff Week takes place at the University of Finance and Administration from 5 – 9 December 2022. We are hosting academics from a dozen of our partner universities and distinguished professionals from the practice.

You are cordially invited to participate online in the popularisation workshops (Business Management, Finance, and Marketing) according to the PROGRAMME below.

LINK TO THE EVENT:

shorturl.at/irDRX

QR CODE to the event:

The post International Staff Week at The University of Finance and Administration first appeared on Education on line.

A Short History of eLearning

Bob Little — Thu, 20 Oct 2022 09:50:02 +0000

In exploring a history of eLearning, it’s worth keeping in mind how relatively young – or, depending on your age perspective, old – learning technologies (including eLearning) are. Here’s a quick reminder of some technological facts (in alphabetical order):

Learning Technology	Year invented
Audio podcasts	1980s
Computer-based training (see eLearning below)	1970s – 1990
Conferencing and virtual classrooms	1994
Discussion forums	1994
eLearning	from 1990
Email	1986
Embedded performance support	1994
Instant messaging	1996
Internet (for public use)	1995
Knowledge management/sharing knowledge	1980s
Mobile learning	1983
RSS (Really Simple Syndication)	2002
Search tools	1994
SMS	1992
Telephone	1876
Wikis and blogs	1995

However, the real origins of eLearning are in the 15^th century, when moveable type printing was invented by Johannes Gutenberg, a goldsmith and businessman from the mining town of Mainz in southern Germany. Until then, the skill of scholarship had centred around learning a text sequentially. Indeed, the advent of moveable type – making it possible to print more books than ever before – encountered strong opposition from some contemporary scholars who argued that, in future, a text could just be read and not have to be learned.

eLearning’s recent origins

Originally known as computer-based training (CBT), eLearning had been in use since the 1960s. In those days, it was delivered via the early, ‘green screen’, mainframe computers – where one central computer served many smaller, remote terminals. By the mid-1970s, IBM had produced a CBT authoring language called IIS. Although it worked slowly, it allowed authors to build CBT programs and this completely changed people’s options for delivering open learning materials.

Until then, open learning had been essentially text-based, principally delivered via books and manuals. There was little or no interaction between the user and the materials. Now, however, open learning could be delivered to people as they worked at their computer screens.

At the end of the 1970s and in the early 1980s, there were some technological advances – such as the development of the Phoenix authoring language. Phoenix allowed authors not only to build courseware for the mainframe but also to provide user testing and scoring of those tests. This enabled trainers and administrators to keep detailed student records.

The Control Data Corporation developed a similar system, called PLATO. PLATO was a mainframe computer which delivered CBT. Unfortunately, each PLATO machine cost some $5m – compared with Phoenix’s mere $50,000 – and so few companies could afford the luxury of PLATO. But, thanks to PLATO and Phoenix, CBT had become interactive. Users answered questions and those answers were recorded for analysis, enabling trainers to obtain some measure of the courseware’s effectiveness. Throughout the 1980s, PLATO declined – principally because of its cost. Meanwhile, Phoenix made another advance for computer-based open learning by adding computer managed instruction (CMI) to its list of capabilities.

CMI was an automated way of defining each learner’s curriculum – preventing learners wasting time and their employers wasting money taking courses they didn’t need to take. Using CMI, students‘ test scores were recorded and analysed. It was claimed that the software then determined the optimum amount of further learning for each learner.

eLearning evolution

As personal computers (PCs) – each with a graphical user interface (GUI) – grew in numbers and usage, from the early 1990s, CBT courseware was developed for this market. At this time, the term ‘eLearning’ began to take over from ‘CBT’. CBT producers added audio and, later, video, along with animations to their programs – and made ‚multimedia-based‘ open learning, often delivered via CDs. While these enabled more ‘bandwidth-heavy’ programs to be created and delivered, updating the learning materials and then ensuring that all learners had copies of the most up-to-date CDs proved a challenge.

The internet emerged into public use in 1995 from the ARPANET, a US military project started in 1966 which became operational in 1971. The mid-1990s also saw the growth of ‚client/server‘ technology. The advent of the internet and client/server technology meant that CBT programs could now be brought back to a centralised location and distributed over a network, in the same way as CBT had been delivered via a mainframe some 30 years previously. Client/server technology made it possible to use more sophisticated software both on the server and the client machine – and this made communication between the two, via local and wide area networks (LANs and WANs), more efficient.

The internet’s rapid growth in popularity, allied to the advent of client/server technology, meant that CBT programmes could now be brought back to a centralised location and distributed over a network, in the same way as CBT had been delivered via a mainframe for some 20 years. Now, though – for the first time – eLearning could be delivered from one centralised location to any PC on a network anywhere in the world, using the internet or its derivative, the corporate intranet. Moreover, delivering learning in this way became relatively inexpensive. So, investing in a range of electronically-delivered learning modes and materials in this period helped organisations to do new things, to do more things than ever before and to do these things more efficiently and effectively.

So, learning materials could – once again – be put in one location, updated in one location and distributed from one location in the same way as had been done for CBT on a mainframe. This allowed the reintroduction of CMI, allowing tutors and administrators to monitor and manage the open learning process efficiently and cost-effectively. This gave rise to learning management systems (LMSs) (see below).

Authoring Tools

The authoring tools for PC-based CBT weren’t tied to large, mainframe systems. Although they didn’t have the CMI and other administration benefits contained in a tool such as Phoenix, they could exploit the PC’s GUI to develop colourful and interactive programs. These programs were more engaging and ‚exciting‘ than mainframe-delivered, green-screen CBT – especially to users whose visual tastes were being increasingly educated through computer games. Soon, CBT producers were using audio and, later, video, along with animations – and making ‚multimedia based‘ open learning.

Unfortunately, these were all stand-alone courses, so there was no way of finding out who was using the courses, how they were using them, how effective the training was and so on. Moreover, since much of this courseware was being produced on CD-ROMs (CDs), once a course needed updating, the whole course had to be revised, re-pressed and distributed – and all the old copies of the course destroyed, to ensure that only the current version of the course was being used.

Two main types of eLearning content producers emerged during the 1990s: those producing ‘generic’ eLearning and those producing ‘bespoke’ learning materials commissioned by clients. Producers – espousing a creative path – developed their eLearning materials using their preferred authoring tools, chosen from a growing range. These authoring tools had developed from the authoring systems developed in the early days of mainframe-delivered CBT.

Learning Management Systems

In the 1990s, the advent of the internet and client/server technology brought the systems side of the industry back to prominence – and gave rise to the learning management system (LMS) and its near-sibling, the learning content management system (LCMS).

LMSs have been around since the mid-1990s – about the time that the internet became available to the public. Before that, they were known as authoring systems and can trace their ancestry to the PLATO mainframe system, developed in the early 1960s at the University of Illinois. PLATO was developed to ‘use (mainframe) computers for teaching’ and this led to products such as the DOS-based authoring system TenCORE, as well as Macromedia’s Authorware, and even Lotus Notes.

An LMS’s key purpose is administrative. LMSs house learning content but focus on learning process management and content delivery. An LMS is software for planning, delivering and managing learning events within an organisation, hopefully encompassing online, virtual classroom and instructor-led courses. It allows learners access to learning materials; records who has accessed what – and what they did with it – and produces one or more reports about it. Its main jobs are to keep track of learners’ progress and performance across all types of training activities and then produce reports for instructors, HR and other ERP systems as well as, ultimately, the main board.

Learning Content Management Systems

The LMS’s near-relative, the learning content management system (LCMS), is content-centric. Emerging around the same time as LMSs – that is, the mid 1990s – LCMSs focus on the authoring and management of reusable content for online learning materials. LCMS solutions are used to create content-centric learning strategies. They support a range of methods for gathering and organising content. LCMS technology can be used in tandem with an LMS or as a standalone application for learning initiatives that require rapid development and distribution of learning content.

Rather than developing whole courses and adapting them to multiple audiences, an LCMS is designed to manage learning content across an organisation’s various L&D areas. It provides developers, authors, instructional designers and subject matter experts with the means to create and re-use online learning content while reducing – and maybe eradicating – wasteful duplication in developing these learning materials.

eLearning Today

Both strands of the eLearning industry – content and systems – are continuing to develop. Although the term ‘eLearning’ continues to be unpopular with its developers, buyers and users, no viable alternative name has, so far, emerged. Nonetheless, eLearning content continues to take advantage of developing technologies including augmented reality, virtual reality and artificial intelligence. On the systems side, LMSs and LCMSs have been joined – since 2018 – by the Learning Experience Platform (LXP).

LXPs aim to complement – not replace – LMSs by tracking learning activities that take place off the (LMS) platform, such as informal learning discussions and online chats. While LMSs focus on the administration of learning, especially the tracking of learning and meeting compliance regulations, LXPs focus on the student’s learning experience and aim to facilitate personalised learning, allowing users to choose their own learning from a diverse array of personalised content. So, LXPs aim to provide on-the-job learning; allow learners to work on their own timeline; present user-generated content, and address learning goals that are constantly changing as well as, generally, manage learning activities that require less measurement. So, L&D professionals are in control of the LMS, eLearning developers control the LCMS but learners control the LXP, choosing from an assortment of available – often less ‘formal’ and, thus, less ‘measurable’ – learning experiences

About Bob Little

Having graduated from the University of Wales with a BSc in economics, Bob Little became a journalist and editor specialising in the corporate training/ learning sector. In May 1990, having founded his own public relations business, he was introduced to what became the corporate online learning technologies industry and has worked in this sector – worldwide – ever since as a writer, commentator and publicist.

Bob has advised many organisations around the world – ranging from niche companies to large, multi-national enterprises, including BBC Worldwide (UK), the Tata Group (India) and Lattanzio Group (Italy). He has spoken at conferences on corporate learning in the UK, the USA, Croatia, the Czech Republic and Germany. He has also chaired corporate learning related conferences in the UK, the USA, Croatia, Germany and Australia.

The post A Short History of eLearning first appeared on Education on line.

VŠFS inovuje studijní program Marketingová komunikace

PhDr. Ladislava Knihová, Ph.D., MBA — Tue, 05 Jul 2022 06:18:35 +0000

Dynamický vývoj společnosti musí logicky nacházet svůj odraz i v obsahu předmětů vyučovaných na vysokých školách. Nejinak je tomu i na Vysoké škole finanční a správní. Vznikají nejen nové studijní programy, ale jejich konkrétní náplň při respektování podmínek akreditace prochází kontinuálním procesem inovací.

Může se tak snadno stát, že pokud někdo absolvoval před několika lety, některé z nových předmětů nebyly součástí jeho vysokoškolského studia. Dnešní student je však nadšen, neboť jasně vnímá, že ho výuka připravuje na reálnou praxi.

Inovace studijního programu Marketingová komunikace

Studijní program Marketingová komunikace je jedním z nejdynamičtějších studijních programů na VŠFS. Připravuje studenty jak na působení na manažerských funkcích, tak jim poskytuje možnost zdokonalit se v přípravě marketingových kampaní, a to včetně jejich kreativní složky. Předměty jako digitální marketing, video marketing, marketing v sociálních sítích, influencer marketing, content marketing či neuromarketing přímo navazují na aktuální potřeby praxe. V novém akademickém roce 2022/2023 budou studenti pracovat i s tvorbou oblíbených podcastů.

A to není zdaleka vše …

Tento výčet však není zdaleka kompletní, neboť Katedra marketingové komunikace si je vědoma celé řady dalších naléhavých úkolů. Vyplývají především z nutnosti interdisciplinárního přístupu k výuce marketingové komunikace. Patří mezi ně disciplíny jako sociologie a psychologie, které mají ve studijním programu Marketingová komunikace na VŠFS silné zastoupení. Také předměty se zacílením na média a interkulturní aspekty komunikace, společenská odpovědnost firem či globální marketing jsou nepostradatelnou součástí programu. Všechny tyto znalosti a dovednosti studenti v současném globalizujícím se světě potřebují, aby jejich působení v nadnárodních firmách bylo přínosné a úspěšné.

Anglický jazyk jako vstupenka do velkého světa marketingu

Jako jediná univerzita v České republice nabízíme studentům možnost zdokonalovat se v anglickém jazyce po celou dobu jejich bakalářského i magisterského studia. Anglický jazyk je vždy zacílen na konkrétní studijní program – od právních oborů, kriminalistiky, financí, IT, ekonomiky a managementu či marketingové komunikace. Jedná se především o odborný jazyk. V angličtině pro marketingovou komunikaci si student osvojí odbornou slovní zásobu nejen k základům marketingu (marketingový mix, marketingová strategie, marketingový výzkum, budování značky), ale i k tématům specifickým jako jsou právní aspekty marketingu, cenotvorba, segmentace a spotřebitelské chování, obalové techniky či tvorba loga, krizová komunikace nebo blogování. Studenti prezentují své vlastní projekty v angličtině, a tak přechod do praxe je pro ně z hlediska angličtiny zcela bezproblémový.

VŠFS dlouhodobě finančně podporuje jazykové kompetence studentů, a to nejen v seminářích angličtiny. V některých ročnících jsou součástí studijního programu předměty vyučované přímo v angličtině v rámci integrované výuky odborného předmětu a jazyka (metoda CLIL – Content and Language Integrated Learning). Příkladem je magisterský předmět International Business. V rámci programu ERASMUS studenti též vyjíždějí na stáže na zahraniční univerzity. Na samotné VŠFS obvykle studují zahraniční studenti několika desítek národností, takže prostředí samotné univerzity je vskutku mezinárodní. I studenti kombinovaného studia, kteří se někdy vracejí do školních lavic po mnoha letech, kladně hodnotí semináře angličtiny, protože z vlastní praxe velmi dobře vědí, jak jsou pro ně důležité. Kromě toho VŠFS nabízí možnost volby studijní ho programu Marketingová komunikace v češtině nebo v angličtině.

Uplatnění absolventů studijního programu Marketingová komunikace

Uplatnění absolventů studijního programu je široké a díky novým předmětům vzniká celá paleta dalších možností. Níže uvedený výčet dává jen základní představu. Absolventi získají zajímavé uplatnění v těchto pozicích:

marketingové, PR a mediální agentury
podnikové útvary marketingu, vnějších vztahů a komunikace s veřejností
manažerské pozice v odborných médiích a zpravodajských serverech
obchodní a distribuční útvary vydavatelských domů
tiskoví mluvčí podniků a organizací státní správy

Studijní program Marketingová komunikace je vskutku moderním typem vysokoškolského studia. Snaha pedagogů reagovat na nejnovější dění v každém konkrétním oboru na ně samotné klade vysoké nároky, avšak úspěchy absolventů Vysoké školy finanční a správní jsou všem tou největší odměnou.

Autorka je součástí týmu pedagogů Fakulty ekonomických studií VŠFS od roku 2006.

The post VŠFS inovuje studijní program Marketingová komunikace first appeared on Education on line.

The Growing Attraction of eAssessment

Bob Little — Tue, 17 Aug 2021 15:33:25 +0000

Over at least the last 40 years, the increasing application of technology has been a key factor in changing the corporate learning and development (L&D) world. Among other things, it’s changing the way organisations deliver education to their workforces and the way they evaluate potential, as well as their existing, workers.

In particular, technology-delivered assessment – eAssessment – offers organisations cost savings, greater convenience and ease of marking compared with a traditional paper-based assessments. Moreover, in addition to speeding up qualification-awarding process, eAssessment can be less open to manipulation – making it more reliable and trustworthy in terms of regulatory and compliance issues.

According to Linda Steedman, CEO of the digital learning and assessment specialist, eCom Scotland, organisations that use eAssessment can benefit in ten ways:

Linda Steedman

Administration is reduced. Before the exam, eAssessment saves time on printing and distributing exam documentation. Relevant information can be sent via email and, depending on the question types used, L&D professionals don’t need to spend hours marking papers and coordinating the delivery of results. Furthermore, an eAssessment solution which includes digital micro-credentialing – where digital ‘badges’ are issued to recognise skills and knowledge gained – avoids logistical challenges involved with issuing paper certificates. For security, micro-credentials include a unique code and meta-data allowing accredited centres, potential employers, organisations and individuals to confirm the credentials are valid and identify the credential-issuing organisation.
Trainers can develop candidates’ competency. With eAssessment, L&D professionals can spend longer developing a candidate’s future skills because they spend less time preparing and marking exams. Most modern assessment systems – including eCom Scotland’s eNetAssess – allow developers to create a large question bank which can be set so every candidate gets a random selection of questions. This helps minimise question order bias and improve the assessment’s overall quality. Question bank compilers can work collaboratively, regardless of where they are in the world, to update or add questions to keep the question bank fresh and relevant.
Tools to create accessible assessments. Using eAssessments, L&D professionals can make assessments accessible – for example, by changing background color or font size. The platform can be programmed to allocate extra time to specific candidates, if required. Tools such as navigation features and screen readers can be used to aid understanding along with other tools, such as voice recognition, that help with question answering. Not limited to the assessment stage, these tools can be applied to the digital learning materials made available before the eAssessment is taken. These changes in tutor practice and IT infrastructure can enhance – and transform – the way a person learns.
Reporting. Using eAssessment gives organisations access to quick, clear reports on each candidate’s progress, identifying areas of strength and areas for further learning. L&D professionals can generate reports on how questions are being answered – to spot questions that may need changing, because they are too easy or difficult. Reports can be generated on assessment completion rates across the organisation and by department – to provide accurate, up-to-date reports for compliance/ regulatory purposes.
Assessment becomes eco-friendly. Going paperless – via eAssessment – eliminates printing and transporting exam-related papers. There’s less need to travel to and from exam locations – so organisations’ and candidates’ carbon footprints are greatly reduced.
Candidates get direct, immediate feedback. Many professionals believe that feedback is most effective when delivered as soon as possible after both formative and summative assessments. Automatic marking reduces marking time. In some cases, results can be delivered to candidates on the day of the assessment. This helps L&D professionals assess large numbers of candidates more easily. It also allows candidates to re-book immediately any tests they haven’t passed. This can be particularly helpful where compliance/regulatory issues are concerned.
Taking exams digitally is now preferred. Globally, people are increasingly accustomed to using technology. Using technological devices as part of our daily lives, both at work and leisure, means we’re familiar with this way of working and are, arguably, now more comfortable interacting via technology than with paper and pen. eAssessments could even make candidates more relaxed and engaged when taking exams.
Increased security. While managing and maintaining the security and safety of traditional exam paperwork can be stressful, many L&D professionals are sceptical about ensuring security with eAssessments. The best of todays’ eAssessment platforms – including eNetAssess – store all data safely and securely. For example, eNetAssess prevents candidates navigating to other websites, closing down the browser or opening any applications. It uses the latest encryption techniques and employs new security tools as they become available.
Offering flexibility, scalability and worldwide reach. Easily scaled to meet the needs of any size of organisation, eAssessments enable candidates, regardless of location, to take exams via mobile phone, tablet or PC. So, candidates can use the most convenient device for them or one that best suits the assessment type. Moreover, some eAssessment platforms, including eNetAssess, offer a secure offline option, enabling testing centres with internet connectivity issues to offer the same eAssessment experience as those using online assessment.
Notable cost savings. According to eCom Scotland’s calculations, switching to eAssessment can reduce costs by up to 43 per cent. Traditionally, key areas of assessment that incur cost are:
- Creation -Test design, item development and subject matter experts’ travel expenses.
- Production –Printing, collating, posting papers and handling these papers at the testing centre.
- Delivery -Venue and equipment hire, security, special needs adaptation, and posting papers to the test administrators’ headquarters.
- Invigilator and Administration –Invigilators’ and test administrators’ costs.
- Travel for quality assurance/site audit -Hotel costs, subsistence and travel.
- Marking and scoring -Posting papers to the markers; marking assessments; posting papers from markers to administration centres, and post-marking moderation activity.
- Certification -Certificate creation and posting.

“In addition,” believes Linda Steedman, “eAssessment can encourage active learning, especially when the assessment delivery is innovative and engaging. Using visuals and audio can help candidates focus on the exam subject matter, rather than looking at a long string of words, page after page – which can strain the brain. Content can have a variety of question types, making it easier to suit all types of assessment needs.”

By Bob Little

Bob Little PR’s Specialist Re-imaginer

Author biography
Bob Little is a UK-based writer, commentator and publicist, specialising in the corporate learning industry. Introduced to the corporate online learning technologies industry in May 1990, Bob now works globally, advising and helping promote organisations including the digital learning and assessment specialist, eCom Scotland, which creates solutions aimed at increasing learning engagement and driving productivity to help organisations achieve their goals.

The post The Growing Attraction of eAssessment first appeared on Education on line.

Applying Learning Technologies in the Oil and Gas Sector

Bob Little — Tue, 17 Aug 2021 15:20:21 +0000

Comprising some 3.8% of the global economy, with revenues of some $3.3tr in 2019, the oil and gas drilling industry affects the life of every person on the planet. Yet, until recently, there was no objective measure of the knowledge, skills and competency levels of the operational geoscientists who play a key role in the industry’s activities.

Now there is, thanks to collaboration between eCom Scotland – the digital learning and assessment specialist with offices in Dunfermline, Scotland, and Athens, Georgia, in the USA – and Operations Geoscience International Competency Assessment (OGICA). The result of this collaboration is an online assessment tool – powered by eCom’s online assessment system, eNetAssess – which, among other things, allows individuals to benchmark their skills.

Wendy Edie

Wendy Edie, eCom’s Managing Director, commented, “Given the international nature of the oil and gas sector and the 24-hour nature of its work, OGICA needed a digital solution that candidates could access at any time, from any location. The tool eCom developed is helping to demonstrably increase the standard of professionalism in these roles. OGICA supplied the industry-focused expertise in developing the tool’s content and this is backed by eCom’s many years’ experience in developing eAssessment systems.

“Using the tool, operational geoscientists can assess themselves against the skills framework – via a randomised series of multiple-choice questions,” she continued. “As well as enabling users to progress to competency management systems relevant to their organisation, the tool also identifies any industry-related knowledge and skills gaps they have – to help with their continuing professional development (CPD) and on-going lifelong learning”. 

In addition to OGICA engaging with several major international operators who are currently exploring how the framework can support their activities, one major oil and gas company is now using the framework, in-house, in the Middle East. 

“The United States, Russia and Saudi Arabia – the three largest global producers of oil – produced some 33m barrels of oil per day in 2019, which is some 54% of total world production,” Wendy explained. “We’re confident of developing the market for this tool, particularly among the world’s top oil and gas producers because it provides an objective assessment of these key professionals’ knowledge and skills”.

Helen Robertson

Taking a strategic view of the oil and gas sector, eCom’s External Relations Director, Helen Robertson, observed, “Being such a safety-conscious, highly-regulated industry, organisations in the gas industry are missing out if they don’t take advantage of the benefits of innovative learning and assessment technologies – including virtual reality (VR) – to develop their workforce’s knowledge, skills and competence faster, more effectively and more cost-efficiently. Moreover, those who suffer most from this overly-traditional approach to corporate learning, development and assessment are the industry’s customers – the public.

“For example, as eCom knows from first-hand experience, many industries which also place great emphasis on safety are using VR – including eCom’s Cloud-based VR authoring tool, eNetReality – to develop their workforce’s competency in a safe learning environment. This includes using online learning materials and objective assessments which can be delivered on any device – from immersive headsets to mobile devices and desktop computer.”

Emma Dickson

Helen Robertson’s eCom colleague, the Learning Technologies Specialist, Emma Dickson said, “The use of online videoconferencing tools is playing a big role in the ‘new normal’ for remote observational assessments – often because organisations now see both time and cost saving efficiencies with the removal of travel from the assessment process. The pervasive use of mobile devices has allowed online observational assessment to become a reality and organisations are inventing new ways to use this delivery model. Our experience is where assessors, typically, use a mobile device to interact with the candidates.

“Organisations then get an immediate view of all assessment taking place and can see how each assessment group is performing. They can set up global marking schemes, independent of assessors, that provide scores on selected criteria to produce standardised, fairer results across defined target groups.”

In Helen Robertson’s view, “Investing in digital technologies creates efficiencies necessary for long-term, sustainable growth in a new energy world. Relying on technology to keep accurate training records helps with compliance and contributes to an increase in employee safety. Moreover, it reduces costs and ‘lost time’, improves time-to-market, maintains workers’ credentials and increases safety – for workers and their customers.”

By Bob Little

Bob Little PR’s Specialist
Re-imaginer

Bob Little is a UK-based writer, commentator and publicist, specialising in the corporate learning industry. Introduced to the corporate online learning technologies industry in May 1990, Bob now works globally, advising and helping promote organisations including the digital learning and assessment specialist, eCom Scotland, which creates solutions aimed at increasing learning engagement and driving productivity to help organisations achieve their goals.

The post Applying Learning Technologies in the Oil and Gas Sector first appeared on Education on line.